CRIMINAL II.

9.4.Pondělí

OMLOUVÁM SE ZA CHYBY

Konečně domů.Podívaa jsem se na sebe v zrcadl ,který tady mám. Vypadala jsem strašně.Pod okem mobřina ,která pomalinku opouštla můj obličej.Moje horní ret mi 'ozdoben'  červenou čárou ,která značila ,že je roztrhlí.  Pak sem měla ještě dva škrábance. Moje tělo na tom ale bylo hůř. Povzdechla jsme si a nandala si velmi volný tepláky abych je mohla dát na sádru. Pak triko s krátkým rukávem. 

,,Už si?" přišel do pokoje táta. Přikývla jsem a on mi vzal tašku s věcmi ,který se tu měla přes víkend. Pomalu jsem si stoupla a pomalu se rozešla.neám berle jelikož mám zlomenou i ruku ,ale tu bych měla mít do dovou týdnů v pohodě ,ale moje noha to prej odskáče tak na měsíc.  

Když jsem došli k autu sedla jsem si do zádu jelikož ve předu čekala mamka. 

,,Ahoj zlatíčko," usmála se na mě. ,,Ahoj," byla jsem v prdeli s toho ,že mám ject autem.připoutala jsme se a zavřela oči. 

,,Mami? Tak jak s tou adopcí?" zeptala jsem se. ,,Chlapeček musí být ještě týden v inkubátoru mezitím se vybaví papíry a bude to udělaný tak ,že do tvích osmnácti bude v mojí péči a v tvích osmnácti bude v tvojí péči. Já budu jen taková opatrovatelka do doby než ty budeš dospělá," jo takhle nějak sem to chtěla.Možná ,že si skazím život ,ale....nemůžu ho nechat jen tak. 

Dojeli jsem před dům,odpásala jsem se  vylezla pomalu ven.Dokulhala jsem se ke dveřím a otevřela je. Hned jsme byla vtáhnutá do obětí....Vanessi? 

,,Panebože! Víš jak jsem se o tebe bála! Je mi jedno ,že mě nemáš ráda ,ale si moje sestra a já měla takoví strach...Omlouvám se za to jaká jsme byla ,ale  žárlila jsem. Byla jsem blbá , vím to ,ale už jsme prostě nebyl jejich holčička," mlela rychle.

,,To je dobrý, cháputě,"  usmála jsem se se na ní. Sice jí nějak moc nemusím ,ale třeba se to zlepší. 

,,A Cailin mi je líto,upřímnou soustras," řekla a já smutně poděkovala. ,,Nemáš hlad? Dělala jsem lasagne," vedla mě do kuchyně. ,,Ale už je jen kousek ,protože to snědli kluci," ukázala na pekáč.

,,Jo dám si," usmála jsme se na ní a sedla si za stůl. 

,,Bello!" přiběhli kluci a já se zasmála. Všichni mě postupně objali.Konečn doma.Mezi těmahle retardama. ,,Ahoj Bello," přišla sem i Pattie a Jeremy. Ani jeden se neusmívali oba vypadali zničeně. Popravdě?Já jsem taky ,ale musím se usmát ačkoli to je falešně. Oni za t nemůžou.Ale i tan falešný úsměv je pro mě těžký. 

,,Kde je Justin?" Jo už to ví.Nevzal to moc dobře.Prej se opil , i když pít nemůže.  ,,V pokoji, leží.Od Soboti nic jiného neděla," řekl mi Twist a já přikývla a vstala.

,,Počkej kam jdeš?Budeš jíst!" řekla Vanessa. ,,tak mi to tu nech, zc vhíli přijdu," řekla jsem a šla ke schodům.Vyšla jsme schody, mohlo mi to tvat miimálně pět minut.Pak sjem došla k Justinovo pokoji a zaťukala.

------------------------------------------------

Eh...nic moc se tu nestalo, já vím. Ale příští Snad bude lepší. :)

- Xoxo Týna