Šerifka s amnézií

Výstřel třetí: Otec a synové

,,Jerremy!" zařval silným hlasem don Chalvaréz na svého syna, sedícího v sedle. ,,Přitlač víc kolena, uvolni ramena a ty otěže drž jemně a pevně!" přikazoval své jedenáctileté pýše, své naději a dědici. Už jako v čerstvě narozeném miminu v něm viděl pokračovatele. Bylo mu jedno, že tchán trval na tomto jménu, příjmením je Chalvaréz a to je to důležité. S potměšilým úsměvem sledoval, jak naprosto přesně splnil, co po něm chtěl. ,,To je ono, Jerry. Teď střelba!"

Viděl, jak si syn zručně přehodil otěže do levačky a pravou vytáhl revolver, který pro něj nechal udělat. Natáhl kohoutek zamířil přesně mezi ušima ryzáka a stisk spoušť.

Střed terče minul jen o kousek.

,,Nemehlo! Znovu a lépe a tentokráte i přeskoky!" řekl, vědom si toho, že jeho jedenáctiletý syn střílí a drží se v sedle lépe než jeho skupina desperádos v chatrčích nahoře v kopcích. Právě protože je to jeho prvorozený, tak nedopustí, aby udělal sebemenší chybu. Celý proces opakování sledoval svým temným, jestřábím pohledem. Jeden skok, druhý skok, přechod do klusu, přehození otěží, vyndání zbraně, natažení kohoutu, zamíření, výstřel.

Střed!

,,Dobře!" Znovu zařval směrem k synovi. ,,Teď se jdi umýt a převléknout a jdi s matkou a bratrem do města. Nezapomeň, že jsi džentlmen a o střelných zbraních, rvačkách nevíš nic." Poplácal na svůj věk vytáhlého kluka po ramenou. Ten jen přikývl a odešel dovnitř haciendy splnit otcovi rozkazy.

Don Chalvaréz si zapálil doutník a opřený o zábradlí zadní terasy hleděl na pastviny, kde se pásla jeho stáda ovcí a koz. Sem tam i jemu ukradnou ještě neoznačkované kusy, to co nikdo neví, že jsou společně s ostatními označkovány a pod rouškou noci vráceny na své místo. I pole s kukuřicí a cukrovou třtinou letos dají velmi dobrou úrodu, ceny nepůjdou dolů, díky pár požárům, které ostatním trochu poničily jejich úrodu. Někomu i stavení. Sám tam byl a pomáhal hasit požár. Jaký to vzácný a ctihodný občan, pousmál se pod knírem. Tak to má být, hezky pro veřejnost ten slušný a ctihodný don Chalvaréz a za rohem, kde se nikdo nedívá mít pod palcem hezkou tlupu chlápků, kteří nemají problém s tím, kdy zákon něco zakazuje, nebo se jeví, jako nemorální.

Jen jeden člověk ve městě mu dělal vrásky v jeho snědé tváři, šerif Buendíno. Pokaždé se na něj díval a střežil jej pohledem, pravděpodobně si jist tím, co měl k snídani. Zkoušel se s ním vypořádat všemi směry, ale ten zarputilec si vzal za ženu podobnou sobě. Ženská, co krotila divoké koně, a s klidem se dívala do hlavně pušky. Dokonce i ta jejich holka, měla větší zápal, než jeho druhý syn, Anthony.

Při pomyšlení na druhorozeného si odplivl a zahodil nedopalek do vědra pod verandou. Toni, mu přinášel jen starosti, byl přesně tím, zač se Jerry jen vydává, maminčin mazlíček a sušenkový hošík. Neměl k němu tu správnou trpělivost. Viděl, že jej učí všemu jeho bratr, jinak by byl ještě více pro zlost. Pravděpodobně by jej odvedl do lesů a nechal jej kojotům na pospas.

~*~

Onehdy chtěl svému otci předat důležitý vzkaz. Jednou se totiž v městečku, kde tou dobou sledoval usedlost, hlídaje ji pro akci mužů z kopců, objevila jakási žena vedená trojicí kumpánů, zahalená a v šatech od zaschlé, zasychající a čerstvé krve, děs nahánějící královna banditů. Žádnému člověku ze čtveřice však nebylo vidět do tváře. Necelou míli od hlídkujícího kluka se totiž vkradli do stavení jednoho bohatého obchodníka s koňmi velice vzácného horského plemene. Dáma se na prahu nerozpakovala a mačetou, pro odsekávání cukrové třtiny, muži nechala vyhřeznout střeva a druhou ranou mu podřízla krk. Zahalená přikázala svým mužům, aby manželku, jenž byla šedou eminencí celého obchodu a vzácného chovu, odvedli do temného sklepení, spoutali a dali jí roubík do úst. Mezitím svými kolty poslali na smrt její tři dcery a jediného syna. Žena slyšela jen tlumené výkřiky a střelbu, nevěda co se děje. Ty nejhorší zvuky, které měla slyšet, teprve přišly na řadu. Vůdkyně, se zvláštním výrazem ve svých potemnělých studánkách, vyměnila svou zbraň za nůž se slonovinovou rukojetí a vydala se na menší obchůzku. Viděla sněhově bílé klisny i jejich bronzové hřebce.