Anthoni mezitím seděl v baru. Jakmile dopil poslední sklenku whiskey, chtěl se vrátit domů.
Vstal od dřevěné židle, kde dosud seděl, a nakráčel si to k věšáku, kam si odložil sako.
Chtěl znát přesný čas, tak sáhl do jedné z kapes lehce zaprášeného obleku, protože do ní si vždycky dával zlaté hodinky děděné z otce na syna. Jeho ruka pátrala, jak nejvíce mohla, avšak starožitný šperk vůbec nenašla.
Do háje, zabručel si šerif pod vousy. Někdo mě určitě musel okrást. Ale já mu něco takového nedaruji. Hned jak ho dostihnu, tak se jej zmocním, že si to bude pamatovat možná až do svého příštího života.
Rozzlobeně opustil lokál a hned se chtěl dopídit toho, kdo si dovolil Chalvarézovi takto uškodit. Ten předmět měl pro muže nevyčíslitelnou hodnotu.
Řetízek, ručičky i zdobný rám byly z drahého kovu a zdobené vyrytými ornamenty. Na ciferníku se skvěl ručně malovaný obrázek mladičké kovbojky s koněm u napajedla. Uloupený skvost mechaniky z ozubených koleček, táhel a pérek, skrýval úžasnou podívanou v podobě skrytého spínače.
Vyobrazený kůň zvedl hlavu a dívka vedle něj pravačku s revolverem. Ta dívenka mu připomněla jeho lásku k Sereně vždy, když se na ni Jerryho bratr podíval.
To ale netušil, že zlosyna dopadne hned poté, co stane u prahu svého domu.
Černovlasý Mexičan, jenž se tu ochomýtal a beztrestně si plnil vak vším lesklým, co mu přišlo pod špinavé pracky, si s hodinkami hrál, jako by se nic nedělo. Muž zákona se na něj křivě podíval.
Zloduch si sice zpočátku ničeho nevšímal, dokonce za drobnou páčku zatahal až tak, že se celý mechanismus rozbil, jak kdyby chtěl šerifovi, stojícímu přímo naproti němu zabrnkat na nervy.
Takové divadlo už rádoby gentleman nesnesl a prudce zlotřilého šprýmaře chytl pod krkem. Ten leknutím upustil věc, s níž si dosud bez okolků hrál.
Zatímco mladík jednou rukou neustále zesiloval svůj stisk, tou druhou zase zlodějíčka propleskával.
Byl rozzuřen k nepříčetnosti, přičemž si ani nevšimnul, jak jeho hodinky spadly na zem takovou silou, že se celé roztříštily. Z drahocenné památky zbyly skleněné střepy a ozubená kolečka.
Nezvyklý hluk ze salónu haciendy přilákal nejednoho muže, pracujících na ranči Chalvarézových.
Do místnosti jako první vešel nejstarší muž. Byl zde správcem už za života stařičkého dona Chalvaréze. Dospíval společně s Pablem a viděl vyrůstat jeho syny.
Nyní viděl skoro neuvěřitelné. Jejich mladý pán svíral jednou rukou muže za krk a druhou ho bil. To by nebylo tak obdivuhodné, ale fackovaný byl asi centimetr nad zemí a o dobrých pět centimetrů vyšší než sám Toni.
Starý muž vycouval a dovedl několik statných honáků, jen tak tak vyrvali mláceného z rukou zlobou naplněného Anthoniho.
,,Pane," šeptal opatrně správce. ,,Tady ne, vaše matka," nedokončil větu a stále mluvil tlumeně. Viděl v tváři mladíka vystřízlivění. Ten jen kývnul na znamení, svého klidu. Sebral ze země jemu tolik ceněný šrot a bez jediného slova odešel do své ložnice.
Nemusel mu říkat, co je třeba udělat. Ten moc dobře znal postup svých pánů, ke kterým byl loajální.
Sám pán usedlosti usedl k psacímu stolu a na černé sametové plátýnko položil kousky zlatých hodinek:
ČTEŠ
Šerifka s amnézií
General FictionPoušť. Poušť je místo, které umí hrát nejrůznějšími tóny barev. Je světem dechberoucí nádhery, ale také zde číhá nejedno nebezpečí. Právě zde se rozzáří pár temných zornic dívky, stojící na prahu dospělosti, s koltem zavěšeným u pasu a bez jediné v...
