Už nejsem dítě!

37. Kapitola

Ross: psán tučně Hanka124

Brandon

Nedal mi na výběr. Nechci, aby se zranil. Mele sebou, ale i tak mu přivážu k posteli obě ruce. "Promiň, ale jinak to asi nepůjde." vzlyknu, když si představím, že bych přišel o něj. Jasně, teď bude naštvanej, ale to je na mě často. "Zlato, teď si nějakou dobu poležíš, a pokud nebudeš hodný, tak ti přivážu i nohy a nepustím tě ani na záchod, " vyhrožuju. A že já to opravdu udělám, není možnost, aby se z toho sám dostal. "Teď se budu starat já." políbím ho a odkráčím do kuchyně, kde už to krásně voní. Měl bych zkontrolovat to maso v troubě.

Naposledy sebou naštvaně cuknu a pak už jen vztekle zírám do stropu. Třesu se vzteky a když ho uvidím, tak se od něj odtočím. Nechci se na něj dívat. Sedne si ke mně a před pusu mi strčí jídlo. „Nechci, "štěknu a on mi s tím stále krouží kolem pusy. „Nejdřív ty." Po zaváhání ten kousek sní a pak to dá zas před pusu mně. „Nechci. "

Snažil jsem se a stále se snažím, ale, ale to ho asi nezajímá. Naštval jsem ho, přivázal jsem ho, ale co jiného můžu dělat? "Dobře, tak já si tada taky nic nedám, ale je to škoda, voní to krásně." zkusím na něj jít takto, ale ani to nezabírá. "Chceš, abych na to šel po zlém a donutil tě to sníst násilím? To chceš?" vyjeknu nabroušeně. Nechápu, proč ho tak miluju, když je to takovej pitomec. Ale počkat, to stejné by mohl říct i on o mně.

Vypláznu na něj jazyk a on naštvaně zasyčí. „No? " Chytí mě drsně za bradu a já nejistě polknu. „A-ale." Mírně se zachvěju nad jeho tónem i nad jeho výrazem. „D-dobře. " Otevřu pusu a nechám ho, ať mě krmí. Mezitím jí i on a já ho sleduju. „Víš, že takový tón by sis měl nechávat na naše postelové hrátky? Takové ovlivňování mé osoby je hodně nefér. "

"No, přeci jen se to ještě učím, jak na tebe." konečně se na něj můžu usmát, snědl to, snědl to a úplně všechno, jsem rád, moc rád. Já jsem toho sice moc nesnědl, ale snažil jsem se, navíc si hlídal, abych si něco do té pusy strkal, aspoň na oko. "Bylo to moc dobré, skvěle vaříš." pohladím ho po tváři a on zoufale zacuká rukama."Ne, ne, to ti nesundám, teď budeš odpočívat, ať se ti to líbí nebo ne."

Jen protočím očima. Mám toho dost. „Nejsem panenka a! " začne mě hladit po hrudi a já sebou zacukám. „Nech toho." Vyhoupne se nade mne. „Říkám, nech mě. Nemám na to náladu a ty jsi teď taky dost mimo. Nebudu nic dělat, pustíme si film a prostě. Nějak se zabavíme, jo? "

"Dobře." přitakám trošku smutně a natáhnu se pro noťas. "A co bys chtěl zkouknout?" dám mu na výběr z několika, co mám přímo v počítači, ale když si z toho nic nevybere, tak se podíváme na NET.

„Co takhleeee. " Najednou klikne na nějakou stránku a tam vyskočí odkaz na porno. Ross chvilku váhal a pak na to bez obav klikl. „Rossi?" zamumlal jsem nejistě a on se jen zasmál s jistou poznámkou. „Chceš se dívat na gay porno, nebo hetero porno? Myslel jsem, že tě holky nevábí." Popíchnu ho a on jen mávne rukou a z nudy klikne na náhodné video, které ho zase přemístilo na jinou stránku. Proklikával se pořád dál a dál, už mě to nebavilo, tak jsem se o něj jen opřel. Najednou jsem ale uslyšel hlas z jednoho videa a naskočila mi husí kůže. Co to jako... Oněměle jsem hleděl na video. Na zemi klečel muž, na těle měl několik šrámů od bičíku, který žena svírala v ruce. Zvedl se mi žaludek. Jak? Muž měl na obličeji masku, která mu zabraňovala ve vidění a též, zabraňovala okolí v identifikaci. Video se jmenovalo Neposlušný sukničkář. Ross si jen povzdechl s tím, co za lidi to je. Rozbrečel jsem se. Neovládl jsem se. Ross se na mě zmateně podíval. Ta mrcha si to točilo... Já jsem byl na tom videu.