*pohled Renesmee*
,,Kam šli táta a máma?" zamračila jsem se na dědu.
Babička vedle něj se trochu uchechtla a děda si odkašlal. ,,Ehm... Šli domů a...'' mumlal nervózně a větu nechal nedořečenou, přičemž ve vzduchu gestikuloval rukou.
Ihned jsem pochopila, o co jde. ,,Oh...'' vydechla jsem chápavě. ,,No... Takže dneska očividně domů nezavítám.'' uchechtla jsem se.
,,Zlatíčko, můžeš přeci spát tady. Stejně tu teď trávíte většinu času, takže je to jedno.'' řekla babička s úsměvem a pohladila mě po vlasech.
Ostatní na nás ohled nebrali, všichni mezi sebou horlivě diskutovali o bůh ví čem. Docela jsem se divila, že se do konverzace zapojovali i Volturiovi. Bylo zvláštní sledovat tenhle klan, který byl normálně ta chladný a nemilosrdný, jak se tady teď v pohodě se všemi baví.
,,Jasně, babi. Děkuju.'' usmála jsem se na ni.
,,Nerad narušuji cizí konverzace, ale rád bych mluvil s Renesmee, pokud vám to nevadí...'' objevil se u nás najednou Jackob.
Při pohledu na něj jsem se můj úsměv, původně věnovaný babičce, ještě více rozšířil.
,,Jen si jděte, hrdičky.'' zasmála se babička. Děda se jen usmál a přikývl.
,,Děkuju vám...'' zazubil se Jackob a hned nato mě popadl za ruku a táhl ven.
,,Co je tak naléhavého, pane Blacku?" zeptala jsem se se smíchem, protože jeho rychlé pohyby byly legrační. Málem i narazil do dveří.
S uchechtnutím se podrbal na zátylku. ,,No... Napadlo mě, jestli by si se mnou dneska nechtěla paní Cullenová náhodou někam vyrazit..?" zazubil se, když jsme konečně stanuli na čerstvém vzduchu. ,,Dlouho jsme spolu jen my dva nebyli... Chtěl bych to napravit. Zítra je sice ta párty, ale to není ono. Chci si s tebou teď užívat co nejvíc...'' dodal a lehce mi položil ruce na boky.
Jemně jsem se usmála a své ruce mu záhákla za krk. ,,To by bylo moc fajn.'' šeptla jsem, pozorovala, jak se šťastně usmál a následně ho lehce políbila na rty.
Z malého polibku se však zanedlouho stalo vášnivé líbání. Byla jsem do toho tak zabraná, že jsem pomalu ani nevnímala, jak mě Jackob náhle jemně přitiskl na zeď vedle dveří. Cítila jsem jen náhlý chlad, který si zeď držela díky větru, ale ten okamžitě překrylo teplo, které mnou prostupovalo díky Jackobovým rtům.
Začala jsem se vzrušením třást, když mi Jack začal rukama pomalu přejíždět po zádech. A pak ještě víc, když se jedna jeho ruka přemístila na mé břicho a trochu mi tak vyhrnula tričko.
Vzdychla jsem do polibku a jednou rukou se mu jemně zapřela o hrudník, přímo v místě, kde měl srdce, díky čemuž jsem mohla cítit, jak divoce mu tluče. Druhou rukou jsem si ho přitahovala za zátylek.
Tak intimní chvíli jsem s Jackobem ještě neměla... Jasně, chodíme spolu poměrně dlouho a líbáme se vcelku často, ale tohle bylo mnohem naléhavější, vášnivější a zatraceně úžasný. Jackob se mnou vždycky dělal divy, ale tohle bylo nové. Měla jsem pocit, že víc už ho milovat nemůžu. A v té chvíli jsem ho tak moc chtěla...
Jemně mě kousl do spodního rtu. Znovu jsem vzdychla a přemístila svou ruku z jeho hrudníku do jeho vlasů. Jeho tělo se více přitisklo na mé, čímž mě ještě víc přitiskl na zeď.
Pak se z mých rtů přemístil na můj krk. Líbal mě na něm, místy mě i jemně kousl a já se toho úžasnýho pocitu nemohla nabažit. Bylo to tak zatraceně sexy a krásný... Vůbec jsem netušila, že tyhle věci Jackob umí tak dokonale.
ČTEŠ
Twilight Saga: Úsvit [DOKONČENO]
Fanfiction,,Chcete vědět, kdo jsem? To vám to pořád nedošlo?" zeptala se a zvedla pravý koutek úst v posměvačném a poněkud děsivém úšklebku. Uběhlo už pár let od střetnutí rodiny Cullenových s vládnoucím rodem Volturiových. Vztah Renesmee a Jackoba od té doby...