Twilight Saga: Úsvit [DOKONČENO]

46. Rodinné hádky

*pohled třetí osoby *

Edward se podíval na nechápavě hledícího vlkodlaka. Trochu se zamračil, jelikož netušil, co teď a co by od něj mohl čekat. Ale aby něčím skryl svou menší nervozitu, víc se narovnal a trochu ''nafoukl'' hruď.

,,Budeš tam jen tak ležet?" zeptal se zamračeně.

Vlkodlak k němu překvapeně zvedl zrak. Jeho překvapený a vykolejený obličej se změnil na zamračený a nepříjemný. Trochu nakrčil nos, jakoby cítil nějaký nepříjemný pach.

,,A co mám asi tak jiného dělat?" řekl s uchechtnutím.

Tak chlapec bude drzý? zvedl Edward pobaveně obočí.

,,Poslouchej ty uslintaná koule chlupů... Jsem o dobrých sto let straší než ty. Zachránili jsme tě. Tvůj klan se nás snažil a snaží stále zabít. Takže, ty uštěkaný usmrkanče, zkus být ještě jednou drzý a garantuju ti, že proletíš tím oknem za tebou. A mohu ti zaručit, že tě nejdřív zbavím končetin a pak ten zbytek z tebe předhodím Toriánům. Co na to říkáš, hochu?" řekl Edward s dost naštvaným obličejem.

Vlkodlak zavrčel a pak jen neutrálním pohledem koukal na Edwarda. Pak znovu zavrčel a spadl do peřin.

Edward chvilku čekal, jestli něco řekne, ale vlkodlak byl zticha. Proto tedy protočil oči a se založenýma rukama na hrudi se odebral ke dveřím, kde se zastavil a opět pohlédl na vlkodlaka. ,,Nechal bych tě tu, ale ženský by mě asi zabily. Pojď dolů, prosimtě...'' řekl otráveně.

,,Hraješ si na drsňáka a pak se bojíš pár ženských?" ozval se z postele tichý smích.

,,Tohle nejsou ledajaké ženy... Jsou až moc nápomocné a obětavé, buď za to rád.'' zavrčel. ,,A pokud vím, tak jsem ti něco řekl o drzosti.'' zavrčel znovu. ,,Buď teď radši zticha nebo tě vážně prohodím tím oknem a ženský mi budou najednou opravdu jedno.''

Vlkodlak se na posteli znovu uchechtl, ale pak v tichosti vstal z postele a došel až k Edwardovi.

Upír přejel vlkodlaka podezíravým a nedůvěřivým pohledem. Pak se s povzdechem otočil a vyšel z pokoje, vlkodlak ho následoval.

,,-a ty oči byly fakt divný. Hrozně jsem se lekla. Nejdřív mi připadal jako nějaký blázen nebo tak, ale pak se mi zalíbil.'' ozval se z obýváku hlas Belly. Od ostatních byl slyšet jen hlasitý smích. ,,To není sranda, vážně mě to ze začátku děsilo. Bylo to fakt divný. Koukal totiž asi nějak takhle.'' řekla, chvilku bylo ticho a pak se všichni začali opět hrozně smát.

Edward se ušklíbl a nechápavé nakrčil obočí. ,,Co to zase je?" řekl tiše.

Sešel schody s vlkodlakem v patách a rozhlédl se po všech, co zde byli. Panoval tu hlasitý smích a Bella na křesle zády k Edwardovi něco předváděla. ,,No asi takhle no.'' uchechtla se.

,,Ehm... O co jsem přišel?" odkašlal si Edward za Belliným křeslem.

Bella se prudce otočila, asi moc nevnímala svoje upírské schopnosti v jejím vášnivém výkladu. Nervózně se usmála. ,,Ahoj, zlato.''

Emmett se začal smát ještě více. ,,Vlastně o nic. Ty už to máš dávno za sebou, kukačko.'' řekl se smíchem a Jasper vedle něj opět vyprsknul smíchy.

,,Prej kukačko...'' zopakoval Jasper šeptem a smál se do svých dlaní. Ke smíchu se následně přidali i ostatní a Edward stále nic nechápal.

,,Jaká kukačka zase? Řeknete mi, co jsem provedl nebo co se stalo, já fakt nevím... Co to má být? Já vás fakt nechápu.'' rozpřáhl Edward ruce v nechápavém gestu a naklonil hlavu lehce na stranu.

Bella se rozhlédla po ostatních a pak opět omluvně koukla na Edwarda. ,,Promiň...'' pípla s pobaveným podtónem.

Edward se na ni nechápavě podíval, ale pak si ji přeměřil podezíravým pohledem. Přimhouřil oči. ,,Co si udělala?" řekl s hodně podezíravým pohledem a hlasem.

Bella se kousla do rtu a jak mohl každý vidět, zadržovala smích.

Ostatní je napjatě sledovali a každý čekal až Bella promluví. Chvilku bylo ticho... ,,Whoa whoa! Manželská hádka! O můj bože, tohohle jsem chtěl být vždycky svědkem.'' ale to by nebyl Emmett, aby ticho nepřerušil. Dal si dlaně na ústa a nadšeně vykulil oči.

Bella se na něj úkosem podívala. ,,My se ale nehádáme.'' řekla s uchechtnutím.

,,Zatím.'' mrknul Emmett. Bella protočila oči a následně si promnula čelo.

,,Proč bychom se měli hádat?" zeptal se Edward překvapeně.

Bella najednou vyprskla smíchy. ,,Promiň... Dej mi chví-chvíli.'' řekla mezi smíchem. Edwardovi vyletělo obočí výš.

Bella se po chvíli uklidnila a s dlouhým nádechem a výdechem se narovnala. ,,Vyprávěla jsem jim o našem prvním setkání a tak nějak jsme došli k tomu, že si na mě házel divné pohledy, smrděla jsem ti a choval ses divně. Nejvíc jsme se ale pozastavili nad pohledy.'' uchechtla se.

Edward vykulil oči a pak se opět rozhlédl po ostatních, kteří opět zadržovali smích. Povzdechl si a pak se po chvíli musel sám zasmát. ,,Bože můj... Takže teď jsem za psychopata.'' uchechtl se. ,,Ale jen abys věděla, nesmrděla si mi. Už jsem ti říkal, že si mi spíš až moc voněla.'' pohlédl Belle do očí.

,,Já vím.'' usmála se a potom mu vtiskla rychlý polibek na jeho zkroucené rty. Po odtáhnutí na něj mrkla a jemu díky tomu vyskočil na tváři ďábelský úsměv.

,,Bože tohle ne...'' ozval se opět Emmett. Kdo jiný také, že? Bella s Edwardem se na něj nechápavě podívali. ,,Nemusím umět číst myšlenky, abych ty vaše pohledy rozpoznal. Znám to až moc dobře ode mě a od Rosie.'' uchechtl se.

,,Emmette...'' sykla Rosalie trochu napruženě, ale z jejího hlasu bylo poznat, že je pobavena. A taky jí začal cukat pravý koutek úst.

Emmett se na ni podíval a našpulil trochu pusu. ,,Ale noták, brouku. My se s tím aspoň neproducírujeme na veřejnosti.'' zasmál se a položil Rosalie ruku na stehno. Ona jen pobaveně protočila oči a nechala to být.

,,Neproducírujeme na veřejnosti... To vidím.'' uchechtl se pro změnu Jasper a na to mu Edward okamžitě nastavil ruku na plácnutí.

,,Někdy jsou ty naše rodinný hádky fakt velký hovadiny.'' zavrtěl pobaveně Carlisle hlavou. ,,Edwarde, co se vlastně dělo nahoře? Alice jen říkala něco o hádce s Lavaris.''

Najednou Edward trochu ztuhl. Podrbal se na hlavě. ,,Málem bych zapomněl, díky za připomenutí.'' řekl s uchechtnutím a pak se otočil zpět ke schodům. ,,Někoho jsem přivedl.'' řekl a pak kývnul hlavou.

Všichni zaměřili svůj pohled na schody a spatřili onoho vlkodlaka. Ten se jen s pobaveným úšklebkem začal přibližovat k ostatním.

,,Mohl by nám poskytnout hodně dalších informací...'' řekl Edward ještě.

Carlisle kývnul na znamení souhlasu a stáhl ruku z ramen Esme a vstal. Došel k vlkodlakovi a natáhl ruku. ,,Jsem Carlisle, hlava této rodiny. Těší mě, um...'' nechal vyplout do stracena a doufal, že to vlkodlakovi dojde.

Vlkodlak se opět pobaveně koukl na ruku a pak Carlislovi do obličeje. Trochu pozvedk obočí, zavrtěl hlavou, ale ruku nakonec natáhl také. Silně stiskl Carlislovu ruku a začal s ní lehce třást.

,,Alex...'' řekl najednou zamračeně a trochu kývnul hlavou.