Bella se vrátila do Carlisla domu, jakmile Renesmee zavolala. Neřekla jí nic kromě toho, že našli něco skutečně zvláštního a vrací se s tím zpátky, proto byla velmi rozhozená, co se vlastně na onom místě skrývalo. Obvolala i ostatní a ti také postupně dorazili domů.
Všichni napjatě čekali, než dorazí ti dva a ukážou, co našli. Netušili, co by to mohlo být, proto každý hluboce přemýšlel. Když bouchly vchodové dveře, všechny pohledy se upřely na právě příchozí Renesmee a Jacob, který v náruči nesl dívku v bezvědomí.
,,Co to má být?" ozval se překvapeně Emmett.
Alice to ale okamžitě docvaklo. ,,Ta černá postava..."
,,Vše si řekneme potom, teď potřebuje pomoc! Dědo, vezmi ji do ordinace, prosím!" vykřikla Renesmee vyděšeně.
,,Víte, co se jí stalo?" vyskočil Carlisle z křesla na nohy a zahleděl se své vnučce do očí.
Okamžitě zavrtěla hlavou. ,,Netuším vůbec nic, prostě tam ležela. Byla za pařezem, přesně za tím, který jsme viděli v té vizi," odpověděla roztěkaně.
,,Je to jen upír," prohlásila náhle Alice, která se objevila u Jacob a zaujatě pozorovala dívku v její náruči.
,,Vidíš? Je to upír," řekl vítězoslavně.
Renesmee protočila oči a vyštěkla: ,,Na tohle teď není čas, Jaku! Odnést ji, prosím, k dědovi."
Její přítel ji uposlechl a poté se rychle vydal směrem do ordinace, načež ho Carlisle ihned následoval. ,,Renesmee, pojď se mnou. Vy ostatní zůstaňte tady!" křikl ještě.
...
Píp... píp... píp...
Přístroje oznamující činnost srdce pravidelně pípaly a nechtěly přestat. Nikdo z Cullenových, včetně Jaka, se nemohl přestat divit. Jakmile Carlisle se vším skončil, ostatní neváhali a nahrnuli se do ordinace taky. Každý udiveně hleděl na hadičky a rukách upírky. Nejdříve nechtěli uvěřit, že upír dýchá, ale přístroje říkali něco jiného, a jelikož věřili Carlislovi, věřili i jim.
,,Takže ten upír vážně dýchá," řekl s uchechtnutím Emmett.
Na chvíli nastalo tíživé ticho. Nikdo se na nic neptal a přesto bylo ve vzduchu cítit spoustu otázek. Pak se ozvala Renesmee: ,,N-Není možné... Není možné, že je třeba jako já? Že je míšenec člověka a upíra?" zeptala se nejistě. Všichni se na ni otočili a každý na vteřinu zapřemýšlel.
,,Myslím,'' ozvala se Alice, ,,že tohle nebude mít s člověkem nic společného. Necítím z ní ani trochu člověčinu," zahleděla se zpříma Renesmee do očí. ,,Spíš i psa, ale pokud skutečně bojovala s těmi, které jsme viděli ve vizi, pak to je pochopitelné," dodala.
Její neteř se jen zamračila. ,,Tak jak chceš tohle teda vysvětlit?'' zeptala se.
Alice si povzdechla. ,,To nevím. Jen si jsem jistá, že ona v sobě člověka nemá. Navíc... Jak by si asi poradila s vlkodlakem a dva upíry najednou? Neber to jako urážku, ale tvůj druh není nijak zvlášť silný.''
Renesmee si poraženecky povzdechla. ,,Asi máš pravdu. Jenže jak tedy může dýchat?'' zabručela, ale na to už jí její teta neodpověděla jinak, než pokrčením ramen, neměla totiž co říct.
,,Bude mít na co odpovídat, až se probudí," ozval se Emmett a uchechtl se. Všichni, až na Carlisla, souhlasně přikývli.
,,Jestli se vůbec probudí," opravil ho Carlisle a s ustaraným výrazem se posadil na jednu malou židličku. Z dlaní vytvořil stříšku, na kterou si následně položil bradu.
ČTEŠ
Twilight Saga: Úsvit [DOKONČENO]
Fanfiction,,Chcete vědět, kdo jsem? To vám to pořád nedošlo?" zeptala se a zvedla pravý koutek úst v posměvačném a poněkud děsivém úšklebku. Uběhlo už pár let od střetnutí rodiny Cullenových s vládnoucím rodem Volturiových. Vztah Renesmee a Jackoba od té doby...