Twilight Saga: Úsvit [DOKONČENO]

97. Dobré ráno

*pohled třetí osoby*

O týden později

Než Lavaris pár hodin po boji zmizela křídla, Bella po nich stihla ještě uchváceně přejet prsty. Byla jimi fascinovaná, nechápala jejich význam. Byla na dotek hrubá a tak obrovská - pomalu Lavaris nedostali do domu.

Carlisle ji s chladným pohledem připojil na přístroj. Byl tak raněn, nemohl se usmát, ani přes vítězství. Všichni mohli jen doufat, že se zase začne co nejdříve usmívat.

Z obývacího pokoje se neustále ozýval pláč vlkodlaků a Renesmee. Oplakávali padlé, jejichž těla po příchodu domů spálili a jejich popel pustili po větru z útesu. Bella měla stále v hlavě pomníčky, které na útesu udělali. Esme Cullen, Vladimir,...

Při každé myšlence na její tchýni se musela podívat na Edwarda, který se ale pokaždé smířeně usmíval. ,,Obdivuju tě za ten úsměv," řekla mu večer po boji.

Jen se na ni podíval se smutkem v očích a znovu se usmál. ,,Nezemřela pro nic. Byla statečná a vím, že by nebyla ráda, kdybych se z toho hroutil jako Car- táta... Chce- Vždy chtěla, abych šel své dceři příkladem, a abych se o tebe postaral a miloval tě, jak nejlépe umím. Nemůžu ukázat Renesmee, jak se rozpadám. Chci, aby věděla, že uzavřít se a nechávat se zaživa sžírat smutkem není řešení. A chci tu být pro tebe. Chci vás obě uchránit před vším. Musíte vědět, že jsem vaše opora. Nemůžu se hroutit, musím tu být především pro vás, ne pro sebe."

Ta slova ji dojala tak, že mu nebyla schopna nijak odpovědět. Tu noc usínali v tichosti. Bella ho objímala tak pevně, jak jen mohla.

Uprostřed noci si k nim lehla i uplakaná Renesmee, která sama spát nedokázala. Jackob se ji snažil stále rozptylovat, ale moc se mu nevedlo, tak moc truchlila po své babičce.

Bellu trápil pohled na její dceru, ale ať dělala cokoliv, nešlo jí vrátit úsměv na tvář.

,,Je to už třetí den. Třetí! Porazili jsme je, ale co jsme získali? Svět není ochráněn, je tu spoustu jiných nestvůr, co se ho pokusí zničit pro svůj úspěch. Zabili jsme jen jednoho švába, jen jednoho z milionu ostatních, a co jsme získali? Jen jsme ztratili. Babička je mrtvá, stejně jako spousta ostatních. Lavaris se už třetí den neprobouzí, možná o ni přijdeme také. K tomu všemu jsou všichni na dně! Alice chtěla uspořádat oslavu vítězství, ale sama nechce, protože Lavaris se nechce probudit. Není co slavit, není se proč radovat..."

Slova Renesmee Belle neustále rezonovala hlavou jako nekončící ozvěna.

,,Přestaň! Tak už přestaň!" vykřikl na Renesmee Alex. ,,Ano, nic není růžové ani po vítězství. A ano, je tu hodně jiných zlých, ale my jsme zničili ty snad největší. Zachránili jsme svět, aspoň na nějakou dobu. Ztráty byly, jsou a vždy budou, smiř se s tím! Tvoje matka ztratila lidský život, já rodinu, Lavaris o všechno... Jen pro lepší časy a pak jsme šli všichni dál! Chováš se jako dítě, jako hloupé malé dítě. Všichni tu mají naději, nikdo nejel domů, nikdo se nehroutí jako ty. Všichni tu zůstali a věří, že se ta holka probudí, že se pak všichni zase zvednou, a že budeme mít zase proč slavit! Možná, že kdybys tu naději měla taky, všechno by hned bylo lepší."

Bella se ho nesnažila zastavit, ani Edward a ani nikdo jiný - věděli, že má pravdu a v hloubi duše to věděla i Renesmee, přestože se poté urazila a zamkla se u sebe v pokoji.

...

,,Takže takhle nějak to teď tady vypadá. Lavaris, Daphne... Musíš se probudit, prostě musíš. Mám pocit, že pokud se to nestane, rozpadnou se naše vztahy úplně." Bella položila svou ruku na bezvládnou paži Lavaris. ,,Neumím to vysvětlit... Když jsme je dostali, všichni byli tak šťastni, všichni chtěli slavit. Pak jsme přišli domů a najednou to padlo, veškerá radost byla pryč. Ty ses stále neprobouzela a my si plně uvědomili ztráty. Chtěli jsme s pohřbem - spíše jen rozptýlením prachu - počkat na tebe, bohužel zármutek byl tak velký. Slíbila jsem si ale, že tě na ten útes potom vezmu, všichni tam s tebou půjdeme. Takové poslední rozloučení," řekla a nepatrně se usmála. ,,Myslela jsem, že si jen omdlela, byla jsem si tím jista. Hodně mne zaskočilo, když stále nic. Teď je to týden, nikdo neodjel, každý chce počkat, dokonce i Volturiovi."