Twilight Saga: Úsvit [DOKONČENO]

80. Párty

Když jsem s Renesmee sešla dolů, obrátilo se na nás docela dost očí. Ať už ty známé nebo neznámé.

A to ještě ani neviděli Lavaris...

,,Vypadáš nádherně...'' vydechl uchváceně Edward a dal mi menší polibek na tvář.

Usmála jsem se. ,,Děkuju, ty taky.'' řekla jsem a sjela ho pohledem. Měl na sobě obyčejné černé džíny, bílé triko a přes něj černé sako. Zkousla jsem si ret.

,,Děkuju...'' zazubil se. ,,Renesmee je taky krásná... Je celá po nás.''

Zasmála jsem se. ,,Hlavně po tobě...''

Podíval se na mě a znovu se zazubil. ,,Kde máte vůbec Lavaris?" zeptal se poté zamyšleně.

Usmála jsem se. ,,Ona přijde, neboj...'' řekla jsem a šibalsky se přitom ušklíbla.

Podezřívavě přimhouřil oči. ,,Tady něco nehraje...'' řekl.

,,Nedělej si s tím hlavu, zlato.'' mrkla jsem na něj. ,,Brzy pochopíš, o co jde.'' dodala jsem. ,,A teď bych ráda našla ostatní... Kde jsou?"

,,Emmett s Rosalie tancuje, to samé Alice a Jasper. Alex stojí tady u rohu, jak vidíš. Jackob je támhle s Renesmee. A Esme s Carlislem by měli být někde u jídla a s někým si povídat, aspoň jsem je takhle posledně viděl. Zbytek je rozprchlej všude možně.'' pokrčil rameny.

,,Dobře, jde mi jen o nás Culleny, takže v pohodě. Děkuju.'' usmála jsem se, věnovala mu menší pusu a než stihl cokoliv říct, rychle jsem vyběhla najít ostatní.

...

Každého Cullena, včetně Jackoba, jsem nějakým způsobem dostala k blízkosti schodů, aby viděli Lavaris, až přijde. Alex tu celou dobu stál, takže toho jsem ani hledat nemusela. Kdo ví, proč jsem ho u toho chtěla...

,,Dobře, lidi...'' řekla jsem hned poté, co jsem odeslala zprávu Lavaris.

Renesmee vedle mě se uchechtla. ,,Tohle bude super.'' řekla mi do ucha.

S úsměvem jsem přikývla. Ostatní absolutně nechápali, co se děje, o to víc natěšená jsem byla. V břiše mi poletovali motýlci z nervozity.

Nadšeně jsem se zazubila, když jsem za sebou uslyšela zavrzání. Otočila jsem se a čekala, až stane u schodů.

Do ani ne pěti vteřin se tam konečně objevila. Za sebou jsem slyšela pár zalapání po dechu, přičemž jsem šťastně koukala na její obličej, na kterém se snažila nedávát najevo nervozitu.

Lavaris byla krásná i bez make-upu a všech těchto věcí... Ale dodávalo jí to to správné ženské kouzlo. Byla symbolem elegance a krásy. Byla nádherná...

Její pěkné ženské křivky, úžasné tělo, které jsem vždycky toužila mít, obepínali uplé černé pouzdrové šaty, podobné těm mým, jen byly více elastické a měli rukávy až po lokty. Šaty jí sahaly do půlky stehen, čímž jí zvýrazňovaly její pěkné, hubené a pevné nohy. Divila jsem se, že se odhodlala i k o něco menším jehlám, než byly ty moje.

Oči měla zvýrazněné trochou černých stínů, tenkýma linkama a řasenkou. Na plné rty jí Renesmee nanesla vínovou a poměrně tmavou rtěnku. Vlasy měla rozpuštěné, lehce natočené a spadaly jí až do půli zad. Ani jsem nezaregistrovala, jak moc jí vlasy, za tu dobu, co je u nás, narostly.

Dmula jsem se píchou nad tím, co jsem s Renesmee dokázala. Z bezcitné bojovnice jsme udělali elegantní a sexy ženu.

Povzbudivě jsem se Lavaris podívala do očí, když na mě upřela svůj pohled, a přikývla. Hned na to začala pomalu sestupovat ze schodů.