Twilight Saga: Úsvit [DOKONČENO]

81. Opilý vlk

,,Lavaris, pojď sem, prosím! Potřebujeme tě!'' ozval se za mnou najednou hlas Edwarda. Slyšela jsem vedle něj funět i Jackoba a Alexe.

Zamračila jsem se a otočila se na ně. Stáli za mnou na schodech, které vedly od hlavního vchodu do domu.

Po divných slovech, co Alex vypustil předtím na parketu z pusy jsem si dala tři sklenky vína, dva panáky vodky, někdo mi do rukou strčil dokonce i tequilu, a pak se odebrala ven. Bylo to už asi půl hodiny, co jsem obcházela dům a hlídala ho před možnými narušiteli.

Pootevřela jsem pusu překvapením, když jsem ty tři spatřila. Jackob a Edward drželi naprosto zřízeného Alexe, který se sem tam jen tak zasmál. Už z dálky jsem cítila silný odér alkoholu, co z něj táhl.

,,Můžete mi laskavě vysvětlit... jak se z tak silný bytosti jako je vlkodlak může stát něco, co se neumí ani pořádně samo postavit na nohy? Co se to s ním stalo?!" vyhrkla jsem poněkud více naštvaně a hnusně, než jsem původně zamýšlela.

Pomalu sešli ze schodů. ,,Jackob ho takhle našel u stolu. Prý měl u sebe asi tři nebo čtyři prázdný flašky rumu nebo vodky, moc to nezkoumal. Nevím, jak to máš ty s vydrží, jestli se tedy můžeš vůbec opít, ale vlkodlaci toho musejí vypít vcelku dost, aby se jim stalo něco takovýho, což se tady frajerovi Alexovi povedlo.'' uchechtl se Edward. ,,Po tom, co ho Jack našel mě zavolal, abych mu pomohl, protože sám toho měl taky dost, takže se trochu motá. Tak jsme Alexe vzali oba.''

,,A proč jste ho brali sem?" zvedla jsem tázavě obočí.

,,Protože je to paličatej idiot a já nemám nervy na to, trávit s ním celou věcnost v pokoji, než aspoň usne a zmeškat tuhle úžasnou párty, přičemž mi on bude pořád dokola řvát do ucha, že chce za tebou! To radši risknu to, že ho zabiješ...'' řekl naštvaně. ,,Budeš zatraceně té lásky a vezmeš si ho na starost? Uvnitř na nás totiž čeká Bella s Renesmee.''

Založila jsem si ruce na hrudi. ,,A proč bych to jako měla dělat? Hlídám dům a nemám čas. Navíc nechápu, proč bych se měla starat o tohohle ohryzávače kostí.''

,,Doprdele, Lavaris!" ozval se pro tentokrát Jackob. ,,Nedělej drahoty a vem si ho! Všichni vidíme, že se k sobě nějakým způsobem máte, a že ho z nás umíš nejlépe zpacifikovat. Nemyslím tvou fyzickou sílu, ale hlavně psychickou. Stačí ho vzít, hravě ho uneseš i sama, uložit ho do postele, použít při tom to tvoje kouzlo, kterým ho oblbuješ a počkat, než usne. Stejně na tý párty nejsi, i když musím uznat, že bys tam být měla, když vypadáš takhle. Hlídku stejně drží i jiní a střídají se, ty kdyžtak můžeš aspoň pozorovat z okna.'' řekl rychle a přísně se mi zahleděl do očí.

Cítila jsem z Jackoba slabší opilost, ale choval se, jakoby byl naprosto střízlivý. Chvilku jsem na něj zírala a pak poraženě sklopila hlavu a zahleděla se s povzdechem do země.

,,Fajn...''

,,Super.'' řekl Jackob společně s Edwardem a ihned mi předali Alexe. Musela jsem se ušklíbnout a snažit se nevnímat potřebu zacpat si nos. Smrděl jako domácí slivovice.

,,Pokud dovolíš, my teď půjdeme za světly našeho života, což jsou Renesmee a Bella. Ty si hlídej to svoje.'' zazubil se na mě Jackob a s Edwardem se obrátili k odchodu.

Zatnula jsem zuby. ,,Nech si tyhle kecy nebo přísahám bohu, že si z Alexe udělám baseballovou pálku, kterou tě následně vezmu přes tu tvou dutou palici."

Jackob mi na to nic neřekl, jen se společně s Edwardem hlasitě zasmáli a zmizeli uvnitř domu. Protočila jsem oči a následně se zahleděla na vlkodlaka, co na mně visel jako kabát na věšáku. Nést ho normální holka, odporoučela by se k zemi dřív, než byste stačili mrknout.