Náměsíčníkova sestra✔️

Dopis z Bradavic

Jako každé ráno, i dnes, se obléknu do svého oblečení a udělám ranní hygienu. Pohlédnu na stůl, na němž leží další dopis od mého milovaného bratříčka Remuse. Vezmu jej do ruky a pomalu otevírám papírovou obálku, jež mi braní v přečtení dopisu.

Drahá Alex,
Doufám že se máš dobře a zvládáš úplňky v pořádku. Víš jak moc mě mrzí že tě nemám pod dohledem a nemohu tě ochránit před nebezpečím. Vím že už nejsi zase tak malá, ale bojím se o tebe čím dál více, už aby skončil školní rok. O letních prázdninách přijedu, už se na tebe nehorázně těším . Doufám že se také těšíš jako já...
Tak se měj hezky a opatruj se, nevím co bych udělal kdyby se ti něco stalo.

Tvůj Remus

Celý Remus, prostě dokonalý bratříček... Vezmu do ruky pergamen, inkoust a pero. Odepíši mu na dopis, vložím jej do tlapek mojí sovy pálené Lekvai a pošlu ji do Bradavic

Milý Reme,
Mám se skvěle, úplňky jsou v pohodě, až na tu neuvěřitelnou bolest. Však ty to znáš...
To je přeci jasné že se těším, nedočkavostí asi prasknu.
Musím ti dát pár otázek... Jaké jsou Bradavice? Jsou tak kouzelné jako ve tvých dopisech? Učíš se pilně?....
Samozřejmě, těch otázek je daleko víc, ale kdybych je měla napsat všechny, asi bych musela nakoupit daleko více pergamenu a inkoustu. Už se strašně moc těším až znovu uvidím svého bratříčka...

Tvoje Alex ❤

Každou chvíli očekávám dopis z Bradavic, jsem strašně šťastná. Až budu trávit čas s Remem, bude vše dokonalé... Ostatně jako dřív ...
,,Alex, pojď si dát snídani"
řekne z vedlejší místnosti matka, ihned vyběhnu z mého pokoje... Mám totiž nehorázný hlad... Matka s otcem sedí u stolu a horlivě si povídají o mě neznámém tématu. Přisednu ke stolu na malou dřevěnou stoličku a začnu se cpát jídlem jako kdybych měsíc nejedla... Když jste vlkodlak, sníte daleko více, než by jste chtěli... ,,To máš takový hlad?" zeptá se můj otec a do úst si vloží kousek sendviče. Přikývnu a nacpu si další jídlo do úst. Najednou otevřeným oknem vletí do naší kuchyně sova, To se Lekvai nemohla vrátit tak brzy... Řeknu si v duchu, vstanu od stolu a přicupitám k středně veliké hnědé sově s dopisem v drápkách. Pomalu a opatrně vyjmu dopis ze sovích drápků, prohlédnu si obálku ze všech stran a pomalu rozlamuji Bradavickou pečeť. Pergamen je poskládán tak, aby se vešel do obálky s mým jménem ,,Co je to za dopis zlatíčko?" Zeptá se otec a pozorně si prohlíží pergamen v mých rukou. Mlčím, stále si čtu dopis od zástupkyně ředitele Minervy Gonagallové. Najednou nadšeně vypísknu a podám otcovi pergamen. Otec čte, matka se mu dívá přes rameno aby si jej také přečetla a já?... Já jen nadšeně skáču po kuchyni asi dva metry vysoko. Konečně ho uvidím... Konečně ho obejmu a budu moct s ním trávit chvíle jako dřív... Konečně!... ,,Konečně přišel... Tak se běž obléct, půjdeme do Příčné ulice!" řekne po dočtení matka, vstane a jde si pro kabát. Rychle běžím do pokoje pro svůj oblíbený kabátek a jako na koni přispěchám ke dveřím. Netrpělivě pošlapuji na jednom místě a těkám pohledem všude po místnosti. Matka si již nazouvá boty a otcovi zbývá pouze kabát a šála ,,Honeeeem"řeknu a nedočkavě začnu podupávat nohou. Všichni jsme již teple oblečeni a čekáme až nás otec přemístí do malé hospůdky. Děravý kotel. Projdeme hospodou až dorazíme k cihlové zdi. Matka poklepe na určité cihly a zeď se začne tvarovat do vstupní brány. Nalezneme se v místě plné obchodů, hospod, čarodějů a čarodějek se špičatými klobouky. Ale také plno studentů jež si nakupují potřebné pomůcky do škol. Jedním z nich jsem i já... Stále tomu nemohu uvěřit...
Otec si prohlédne pergamen na němž je napsán seznam věcí ,,Já a matka půjdeme nejdříve nakoupit pergameny, inkousty, kotlík ,pera, hábit a další potřebné věci. sovu nepotřebuješ, protože ji máš a ty si půjdeš koupit hůlku. Sraz bude u téhle lampy za půl hodiny" Řekne otec a ukáže na lampu, u níž máme sraz. Kývnu na souhlas a vydám se k obchodu s hůlkami. ,,Dobrý den" řeknu, když vstoupím do obchodu ,,Dobrý den slečno, co si přejete?" Odpoví muž se stříbrnými vlasy a nebeskýma očima ,,Přála bych si hůlku" Odpovím mu a přijdu blíže k pultu za nímž stojí onen muž. ,,Dobrá, dáme se do toho" řekne muž a zajde někam mezi regály s hůlkami. Po chvíli vyjde se čtyřmi malými krabičkami. Vezme do ruky jednu krabičku a podá mi ji, otevřu krabičku, uvnitř se nachází hůlka. ,,Dřevo ze stromu Zapovězeného lesa, blána z křídla testrála, deset palců,ohebná" Řekne muž. Uchopím ji a pohlédnu na prodejce ,,Máchněte s ní" Jak řekl tak udělám. ... Najednou se roztříští skleněná vytrína ,,Tak tuto určitě ne!" muž mi podá další hůlku ,,Dřevo z vrby Mlátičky, pírko z Fénixe, jedenáct palců, ohebná" udělám ten samý pohyb, jako u předchozí hůlky. Všechny papíry na stole se rozletí po celé místnosti ,,Tuto také ne"
Muž mi podá třetí hůlku ,,Dřevo ze stromu odvahy, měsíční prach, deset palců, ohebná" máchnu hůlkou. Na konci hůlky se objeví lehká záře To je ta pravá pomyslím si, na srdci cítím něco zvláštního, něco úžasného
,,Ach ano, mohl jsem si myslet že je to ta pravá" vyruší mě z přemýšlení muž se stříbrnými vlasy ,,Zaplatím ji" řeknu. Muž určí částku. Zaplatím a vyjdu z obchodu s hůlkami a zamířím k lampě, kde máme mít sraz. Matka s otcem stále nikde... Už jsem vám říkala, že jsem hodně netrpělivý člověk? Ne? Tak vám to říkám teď... Stále nejdou... To je zvláštní... No to si děláš srandu? Zahledím se na hnědovlasého kluka, sice je ke mě otočený zády, ale jeho bych poznala všude... Remus... Ihned se rozeběhnu a skočím mu na záda. Ještě že to ustál jinak bychom se již váleli na zemi. Seskočím z něj a pohlédnu na něj A sakra... To není Remus uvědomím si když se mu zahledím do tváře ,,Omlouvám se, spletla jsem si vás s někým" řeknu sklopím hlavu, začervenám se a odcupitám pryč...Až teď jsem si uvědomila... Však to je blbost, co by dělal v Příčné ulici? Vrátím se zpět k lampě, tam na mě již čekají rodiče ,,Kde se touláš?!" řekne matka a skříží si ruce na prsou. Znovu sklopím hlavu. ,,Takže...máme vše nakoupeno" Prohlásí otec
,,Kdo si dá čokoládu?" Dodá. Usměji se na něj a obejmu ho... Je stejný jako Remus... Taky miluje čokoládu.

Hello... It's me... MÁRIO!!!
Vítám vás u mého nového Pobertovského příběhu... Doufám že se vám moje tvorba bude líbit...

😘EmilllyBlack