Náměsíčníkova sestra✔️

Kapky krve

,,Hej, Remusi, koukej!" zašeptal James Potter a následně do svého kamaráda drknul ramenem. Alexiin bratr se málem začal smát na celé kolo, když spatřil dva své kamarády zamuchlané v sobě jako pomačkaný papír. ,,Hele, nechci vás nějak rušit, ale je ráno a za chvíli je vyučování" Zasmál se James a následně Siriuse drknul do čela. Ten si jen ospale odfrknul a spal dále. ,,Tak dost!" Vykřikla Lily Evansová a praštila rukou do stolu, jenž se nacházel nedaleko od pohovky ,,Vstávat, nebo zažijete ledovou sprchu!" dodala a již předem si vytáhla hůlku z kapsy. Jak jinak... Ani jeden se ani nepohl. ,,Fajn" odfrkla si a namířila na ně hůlkou ,,Aguamenti" Pronesla a skousla si ret, aby čelila návalu smíchu. ,,Liliano Evansová!" Promočená až na kost Alexia Lupinová se jako blesk zvedla z mokré pohovky a rozeběhla se za zrzavou Nebelvírkou, která se dala se smíchem na útěk. Alexia již pomalu doháněla svou kamarádku. Měla ji už skoro na dosah, ale na poslední chvíli Lily zahla do chodby. Alexia se tak setkala s chladnou zdí hradu. ,,Já tě zabiju Liliano!" zavrčela si pod vousy a chytla se za krvácející nos. Nebudu lhát... Krve bylo opravdu hodně. ,,Lex, co tu děláš?" zaslechla za sebou hlas, jenž velice dobře znala. ,,Ale to víš Regu... Jen tak si tu posedávám a obdivuji tu krásnou kamennou zeď" odpověděla a stále nespouštěla zrak z rudých kapek krve, které jako rubínové vodopády tekly po červeném pyžamu. ,,A co je na té zdi tak zajímavého?" zeptal se s hravým úšklebkem na tváři. ,,No asi to, že jsem se o ní před chvílí rozbila" odpověděla a s rukou před nosem se zvedla a otočila na Reguluse. Ten ihned změnil pohled a rychlostí blesku ji odvedl na ošetřovnu. ,,U Merlinových vousů, Regulusi, však mi jen trochu teče krev z nosu" řekla a při tom nadhodila pohled plný vzdoru. ,,Trochu? Podívej se na své oblečení, jsi celá od krve!" vyštěkl a zamračil se. ,,A jak jsi se vůbec dokázala rozbít o tu zeď?" poškrábal se ve vlasech a pohlédl na ní s otázkou v očích. ,,Lily Evansová" odvětila jednoduše a pokrčila rameny.
Konečně se dostali na ošetřovnu. Madam Pomfreyová nebyla z jejich nečekaného vtrhnutí moc nadšená, ale ihned se pustila do práce. Během pár minut přestala téct krev a oba žáci mohli opustit ošetřovnu.

Zdravím👋... Ano vím, že tahle kapitola je fakt hoodně krátká, ale prosím, nechte si své kamení🙇‍♀️. Abych vám to vynahradila, tak příští kapitolu udělám delší... Tak zatím🧜🏻‍♀️

-EmilllyBlack