Náměsíčníkova sestra✔️

Piknik

Nadešel den, kdy Alex s Theou musely sbalit věci a připravit se na dlouhou cestu domů. Nutno také podotknout, že bylo kupodivu celkem hezké a slunečné počasí. ,,Jelikož je toto náš poslední společný den, rozhodli jsme se pro nějakou společnou aktivitu" řekla Dorea a na všechny u stolu se usmála příjemným úsměvem. Všichni přikývli, až tedy na černovlasého chlapce, který se moc často do konverzací a společných aktivit nezapojoval. Alexii přišel celkem zvláštní a taky z jeho pohledu měla docela strach. Jakoby něco věděl. Něco důležitého.

,,A pro jakou aktivitu jste se rozhodli?" zeptal se Remus s lehkým úsměvem na rtech. ,,Uděláme si společný piknik" zavískla Dorea nadšeně a pohlédla na obličeje, jež seděli u stolu, aby viděla jejich reakce. Remus se na ni usmál zářivým úsměvem, James pokrčil rameny a pohlédl na svého též usmívajícího otce. Thea s Alexií neprotestovaly a kývly na souhlas. Sirius však seděl nehybně na místě a zcela bez emocí hleděl na dřevěmý stůl. Bylo zcela očividné, že jej něco trápí.

,,Je tu vážně krásně" řekla Alex, když došli na menší plácek, kde položili deku s pleteným košíkem. Sirius si pouze odfrkl a shlédl na menší údolí, které se odtud nacházelo nedaleko. ,,To je" přitakala Thea a podívala se na černovlasého chlapce. Nelíbilo se jí, že byl tak potichu. Ona přímo nenáviděla tiché lidid, kteří nechápali radost a pouze ji kazili. ,,Tak co si dáte?" zeptal se Charlus a s jiskřičkami v očích otevřel pletený košík plný jídla. ,,Něco dobrýho" zašvitořil James a přelétl ke košíku. Miloval, když jeho matka připravila něco poživatelného a hlavně dobrého. Brýlatý chlapec vytáhl z košíku čokoládový croissant (poz. Au. Mňam!). James se zákeřně usmál na Remuse a tomu hned došlo, co má na mysli. Zamračil se na něj a snažil se mu ono čokoládové božstvo vymanit z rukou. ,,Jestli ho chceš, budeš si pro něj muset jít!" zasmál se a rozeběhl se po rozlehlé louce.

Remus zavrčel a začal jej pronásledovat, jak nejrychleji mohl. Přeci jen, tady jde o kus jídla! Všichni, kteří seděli na dece propukli v smích, div nepopadali na zem jako hrušky.

Jak klidný to den plný radosti a štěstí. Všichni se smáli celý den a absolutně zapomněli, že zítra všechno tohle skončí. Dokonce i Sirius se trochu usmál, když uviděl Jamese, jak si cpe celý čokoládový croissant do úst jako křeček, který mimochodem zachránil před spáry Remuse. Nutno podotknout, že Remus byl po čokoládovém závodě mírně podrážděný. Poté se však tomu zasmál a nezapomněl si užívat společně s ostatními.

Vše se zdálo býti dokonalé, avšak člověk nikdy neví, co se jeví za světlími dveřmi pozitivní energie. Je jasné, že tam kde je světlo, musí být i tma.

Moc se omlouvám, že kapitola vyšla až teprve dnes, ale nejprve se mi polovina kapitoly nějakým záhadným neuložila a až teď jsem si všimla, že se kapitola nezveřejnila... Prostě mě Merlin asi hodlá mučit XD

-EmilllyBlack