Náměsíčníkova sestra✔️

Šaty jako pro princeznu

Meodvlasá dívka seděla u okna, hledíc na zasněžený Bradavický hrad. Musela přiznat, že zima se letos velice činila. V drobných dlaních držela horký hrnek s kakaem, jehož vůně se rozléhala po celém pokoji. Byla ráda, že mohla být chvíli sama a užít si ji. Se svými spolubydlícími si moc nepadla do oka a tak byla ráda za každou volnou chvilku, bez nich. Z ničeho nic se před oknem objevil brýlatý chlapec na koštěti. Alexia otevřela okno a chlapec vletěl dovnitř. ,,Co tu pohledáváš Jamesi?" zeptala se jej a rychle okno zavřela, aby neuniklo více tepla, než by chtěla. ,,Lily tě hledá po celém hradu" usmál se na ní a prohrábl se ve svých vždy neupravených vlasech. ,,Tak to bude něco důležitýho..." zašeptala si pro sebe ,,Je s ostatníma ve Velké síni" řekl, otevřel okno a vyskočil. Alexia se poškrábala na zátylku a odešla z dívčího pokoje.

Procházela se po studených chodbách Bardavického hradu a přemýšlela, co by po ní mohla její kamarádka chtít. Nic ji však nenapadlo.

Stála před dveřmi Velké síně a pomalu je otevřela. V tu ránu se objevila na zemi a zalehlo ji cosi váhy slona. V tom zmatku stihla zaznamenat pouze rudé vlasy a zelené jiskřící oči. ,,Lily Jasmine Evansová, můžeš zvednout svůj kouzelnický zadek a nemačkat mě svou vahou na špinavé zemi?!" vyštěkla Alexia a snažila se odstrčit svou kamarádku. ,,Mně se tu dobře leží, jsi dobré lůžko" zasmála se Lily a více se na své kamarádce uvelebila. ,,Lilyano!" zavrčela medovlasá dívka a pohledem se zasekla na svém bratrovi a Siriusovi, kteří se snažili udržet nával smíchu ,,Pane Lupine a Blacku, být vámi, tak se moc nesměju, mohli by jste na to tvrdě doplatit!" zamračila se na oba chlapce Alexia. ,,Však já se nesměju" řekl Remus a snažil se nasadit kamenný výraz, který mu očividně vůbec nešel.

V tu chvíli se otevřely dveře a v nich stála skupina Zmijozelských žáků. ,,Co za odpadky se to tu válí? Dva vlčci, zrzka a můj "millovaný" bratránek" vyštěkla Bellatrix a pohlédla do očí medovlasé Nebelvírky. ,,Och, Lupinová, dlouho jsme se neviděli" dodala a výsměšně na ni pohlédla se značným opovržením. Alexia se zvedla na nohy a Lily jí hned chytla ruce, aby nemohla zaůtočit. ,,Taky tě nerada vidím Bellatrix" přímo odplivla její jméno a nepřátelsky na ni pohlédla. ,,Za co tak nenávistný pohled vlčku?" usmála se na Alexiu hraným úsměvem, avšak v duši ji chtěla sprovodit ze světa. Alexia zavrčela ,,Tak to by stačilo Bello, jdeme" Vložil se do jejich rozhovoru Regulus a mile se usmál na medovlasou dívku, před tím, než společně s Bellatrix a ostatními odešel. Jakmile uslyšela jeho hlas, její svaly povolily a Lily ji pustila ze svých spárů. Stále hleděla na jeho vzdalující se záda, nemohla z něj spustit zrak. Lily jí zamávala dlaní před obličejem, aby se konečně probrala. Alexia se na ní otočila ,,Och díky Merline, že ze mě ten slon konečně slezl" oddychla si Alexia a vyhla se letící pěsti. ,,Já nejsem slon!" vyštěkla Lily a nafoukla tváře. ,,Ne, ty nejsi slon, jen takový malý slůně" zasmála se medovlasá dívka a vyhla se další pěsti, co na ní letěla ze strany její rudovlasé kamarádky. Se smíchem se schovala za Remuse, jenž nad nimi kroutil hlavou. ,,Alexio, neschovávej se!" zavrčela Lily a šla se podívat za zjizveného chlapce. Alexia mezitím přeběhla k Siriusovi ,,Pšššt!" špitla na něj a schovala se za něj. Sirius se pouze usmál, nad její dětinskostí. ,,Kde jsi?!" řekla Lily a Alexia se začala potichu smát.

,,Tak já půjdu nakoupit šaty na ples bez tebe" řekla Lily a začala pomalu odcházet. Medovlasá dívka vykoukla zpod Siriuse, nasadila smutný výraz a rozeběhla se za rudovlasou dívkou. ,,Lily počkej!" vykřikla a málem do rudovlásky nabourala. Lily se praštila dlaní do čela a pomalu se svojí kamarádkou šli nakoupit šaty, které by byli pro ně jako stvořené.

Zdravím lidi... Tuto kapitolu opisuju už po čtvrté, jelikož Wattpad prostě chce aby všechno bylo složitější... Takže se omlouvám, jestli tam budou nějaké pravopisné chyby, ale už vážně nemám náladu to opravovat...

-EmilllyBlack