Náměsíčníkova sestra✔️

Blíží se Vánoční ples

Dny ubíhaly a Alexia se stávala více samotářskou. Již nemívala potřeby, kdy za svými přáteli chodila a vyžadovala od nich pozornost, protože se nudila. Nyní trávila čas pouze sama se sebou, po případě s knihou.

Nezajímalo ji, že se velice nebezpečně rychle blížil vánoční ples, na který by se za jiných okolností jistě těšila. Potřebovala čas. Čas na odpočinutí od všech problémů.

Právě teď seděla Alexia v knihovně a pročítala se dějem její oblíbené knihy, kterou přečetla již několikrát. Nikdy ji ona kniha neomrzela. ,,Drápku? Jsi tu?" přišel do knihovny chlapec s onyxově černými vlasy. Alexia zvedla pohled od knihy a ihned se jí na tváři rozlil úsměv. ,,Regu? Co potřebuješ?" zaculila se na něj a zavřela knihu. ,,Tebe" zasmál se Regulus a pokynul jí rukou, aby jej doprovázela.

Alexia strčila svou oblíbenou knihu do brašny a společně se vydali napříč kamennému hradu.

,,Tak, co máš na srdci?" usmála se na něj a poupravila si popruh své brašny, kterou měla přehozenou přes rameno. ,,Víš, přemýšlel jsem... Bude zima... Blíží se Vánoce" začal ,,Vánoční ples..." mrknul na ní jedním okem a poupravil si svou Zmijozelskou kravatu. ,,Mohli by jsme na něj jít společně, jestli budeš chtít, jako... kamarádi" usmál se na ni. ,,Bude mi ctí vás doprovázet pane Blacku" poklonila se a společně se začali smát. ,,Hele, už musím jít... Tak zase někdy příště" usmál se na ni a společně se objali.

Zamávala mu a Regulus rychlým krokem zmizel za roh. Měla jej ráda, byl to skvělý přítel.

O týden později...

Alexia seděla na červené pohovce ve společenské místnosti a její zrak spočíval na plápolajícím ohni, který ji přímo vyzýval k tomu, aby do něj skočila. Cítila se čím dál, tím hůř. Musela stále myslet na Remuse a jeho mrtvé oči, které jí přímo říkaly, že za všechno mohla pouze ona.

Do společenské místnosti přišla hlučná parta Nebelvírů, avšak jakmile spatřili medovlasou dívku, jejich hlasy utichly. ,,Alex?" zašeptala dívka s ohnivými vlasy a smutně na ní pohlédla. ,,Jsi v-" Lily se dotkla jejího ramene. ,,Radši půjdu, nechci vám tady zničit atmosféru" odfrkla si, vstala a rychlým krokem šla ke schodům, které vedly do ložnice dívek. ,,Počkej!" vykřikla Lily a chytila ji za ruku. Alexia se celá napnula. Blížil se úplněk. ,,Lily, prosím... Nedotýkej se mě" zašeptala a vytrhla svou ruku z jejího sevření. ,,Nechci ti ublížit" otočila se na ni a ukápla jí malinká třpytivá slzička plná bolesti.

Rychle vyběhla schody do její ložnice a padla do své postele. Slzy jí padaly proudem a ona prosila Merlina, aby jí jejího bratra vrátil. Očividně Merlin spal, nebo měl něco potřebného na práci.

Po chvíli něco zaklepalo na okenní tabuli a Alexia strachem strnula. Podívala se na okno. Očekávala sovu, netopýra, či jiné stvoření, ale byl to Sirius Black na koštěti.

Pustila jej dovnitř a utřela si zbytek svých slz. ,,No to je dost, že jsi mi otevřela, víš jaká je venku zima? Už tu lítám asi patnáct minut" zakašlal a opřel své milované koště o zeď. Pohlédl na ni a když viděl ony věčně úsměvavé oči, které nyní byly utopeny v moři slz, vtáhl ji do svého pevného objetí.

Alexia zabořila svou hlavu do jeho krku a vdechla jeho vůni. Tak jedinečná a osobitá vůně... Tu může mít jedině Sirius.

,,Už neplač prosím" zamumlal a společně se posadily na její postel. ,,Vím, že to není jednoduché a ani nebude, ale jsem si na 100% jistý, že ty zvládneš všechno" usmál se na ni a pohlédl jí do očí.

Alexia si povzdechla a také se zadívala do jeho očí. Byly temné, avšak světlé zároveň. Rozbouřené, avšak klidné.

,,Půjdeš se mnou na ples?" zašeptal a naklonil hlavu na stranu, jako malé štěňátko. ,,Cože?" řekla vjukaně Alexia a nechápavě na něj pohlédla. Co tak najednou?

,,Vím, že asi nebudeš chtít, kvůli okolnostem, ale i tak se tě ptám" zašeptal a sklopil hlavu. ,,Siri já-" začala ,,Někdo se tě už zeptal?" pohlédl jí do očí a v jeho tváři šla na milisekundu vidět bolest. Hodně rychlou milisekundu.

,,Ehhh..." prohrábla si své medové vlasy a její pohled poskakoval všude po místnosti, jen na něj. ,,Takže jo" povzdechl si ,,Můžu alespoň vědět, kdo to je?" zeptal se a povzdechl si. ,,Ehhh... Znáš ho" zakoktala se a pohlédla na své nyní velmi zajímavé ponožky. Sirius na ní pohlédl ,,Kdo to je?" zavrčel, protože se bál, že odpoví jeho jméno. Jméno člověka, kterého z celé duše nenáviděl.

,,Regulus" zašeptala a doufala, že její tichá slova neslyšel. Opak byl však pravdou.

Zdravím... Nová kapitola je zde 😂 Dovolím si vám dát jednu menší otázečku:
Regulus, nebo Sirius? (👇)
Za mě asi Regulus, ale je to pouze můj názor 😊🤷‍♀️

-EmilllyBlack