Náměsíčníkova sestra✔️

Poslední výdech

Předem se chci omluvit za mou dlouhou neaktivitu. Nejdříve jsem neměla čas, kvůli zájezdu a poté jsem nějak nemohla přijít na to, jak ukončit Náměsíčníkovu sestru... No nic, přeji vám pěkné čtení poslední kapitoly💖

Dívky ladně kráčely po málem kamenném chodníčku k přímo blýskajícímu autu. Řidič již netrpělivě čekal před vozem s cigaretou v ústech. Dívky byly v celku unavené a vůbec se netěšily na tu dlouhou cestu.

Čtyři kroky před vozem se zastavily a ohlédly se na Doreu. Ta v slzách je přišla obejmout s kapesníčkem v ruce. ,,Budeme rádi, když jednou za čas napíšete. Ráda jsem vás poznala holky" zašeptala a stiskla je v objetí.

Alexie se udělalo špatně od žaludku a zatemnilo se jí před očima. Cítila jak její svaly pomalu povolily a její tělo pomalu padalo k zemi. Jakási divná energie ji vtahovala do temné díry, odkud již není úniku. Neviděla nic, jen pouho pouhou černou tmu. Nikde nic, jen prázdná studená tma, která se rozléhala Merlin ví jak daleko. Cítila se ztracena. Poprvé ve svém životě cítila, že odtud již nemá jak utéct.

,,Avada Kedavra" uslyšela jemný šepot a její tělo osvětlilo zelené světlo. To světlo bylo to poslední, co uviděla. Poté její mrtvé tělo ulehlo na tmavou zem a chlad jím začal prostupovat. Ona myšlenka, která jí skočila na mysl předtím, než upadla do studených temnot, byl obraz usmívajícího se chlapce s onixovými vlasy a bouřkově modrýma očima, kterého z celého srdce milovala.

Vím, tohle ukončení je poněkud.... Dobře přiznávám, je opravdu špatné😅 ale já už jsem zkrátka v koncích a vůbec jsem nevěděla, jak tento příběh ukončit.
Na začátku jsem chtěla, aby tento příběh skončil hezky. Představovala jsem si, jak bude Alexia s jedním nejmenovaným chlapcem šťastná a budou mít rodinu😅 Už dva týdny jsem přemýšlela, jestli je to dobrý nápad.... 😂 Rozhodla jsem se to skončit katastrofálně a krátce😅
Abych pravdu řekla, nemám v plánu psát pokračování Náměsíčníkovy sestry, jelikož by to byla katastrofa již od začátku.
Chci vám neuvěřitelně moc poděkovat, že jste tenhle můj výtvor četli a že jste to vydrželi až sem💖💖💖 bez vás by se tenhle příběh nevyzvedl až nad 35K  shlédnutí.
Chtěla bych vám nějak řádně poděkovat, ale kdybych měla vydat nějakou Bonusovou kapitolu, tak se jí dřív než po prázdninách nedočkáte.

Náměsíčníkova sestra je můj první a zřejmě poslední příběh, který na Wattpadu bude. Moc ráda bych vám řekla, že se jistě uvidíme u dalšího příběhu... Bohužel vám musím říci pravý opak. Ano, končím s Wattpadem, kvůli tomu že už zkrátka nemám čas na psaní příběhů a starání se o vydání nových kapitol. Je mi to vážně líto, že musím tuto platformu opustit... Zažila jsem tady vážně krásný jeden a půl roku, za což jsem vážně ráda. Poznala jsem tady nové lidi, kteří měli stejný zájem jako já.

Doufám, že to pochopíte a nebudete naštvaní💖

-Always your EmilllyBlack