Náměsíčníkova sestra✔️

Chováš se jako malé dítě

Je to již týden, co mladá vlkodlačice odešla z onoho "blázince". ,,Jamesi Charlusi Pottere!" rozkřikla se dívčina chodíc ve svém pokoji z jedné strany na druhou. ,,Ano Alexinko?" zeptal se až moc přeslazeným hlasem její "bratr". ,,Proč můj pokoj vypadá jako po útoku Tsunami?!" zvýšila hlas ještě více ,,Nemám nejmenší ponětí" řekl provokativně a už předem se chystal na útěk před naštvaným vlkodlakem. V tu chvíli vběhla do jeho pokoje  Alex ,,Tak ty nevíš jo?!" rozeběhla se proti němu, jako dravý pták, jenž loví svou kořist neuvěřitelnou rychlostí. Pohled to velice vtipný. Skočila mu na záda a povalila ho vší silou na zem. James nestačil ani vykřiknout, už se válel na zemi a na něm ležíc jeho "sestra" se širokým úsměvem na rtech. Její mokré a dlouhé vlasy ho šimraly po celém obličeji. Do pokoje vtrhl mladý vlkodlak. Chvíli jen tak stál u dveří s nadzvednutým obočím, hledíc na své retardované sourozence. ,,Mám jednoduché otázky. Za prvé: Proč je Alex celá mokrá. A za druhé: Proč se oba válíte na zemi a děláte hluku jako stádo kentaurů?" V tu chvíli přiběhl do pokoje i Sirius a s úšklebkem celou situaci sledoval. Alexia se zvedla na nohy ,,Zeptej se toho střapatého paka" ukázala prstem na stále se válejícího Jamese uprostřed pokoje. ,,Já jsem spadla do měkkýho, ale James je asi na tom hůř" podrbala se na zátylku a stále hledíc na "mrtvolu" , nebo-li Jamese, jenž se ani nepohnul. ,,Jamesánku, Lilinka přijela" zavolal na něj Sirius. James jakoby znovu oživl. Vyskočil na nohy a začal se všude okolo sebe ohlížet. Nakonec, když mu došlo že ona jmenovaná zde není, zesmutněl. Nikdo nemluvil, ani slůvko. Bylo by slyšet i pouhé spadnutí okvětního plátku z květiny.   ,,Co se mu stalo?" Pošeptala Alexia a tím prolomila ono zvláštní ticho. Všichni se na ní podívali ,,A kdo je vůbec Lilinka?" Zeptala se již normálně. Touto otázkou rozpoutala hurikán jménem James. Až poté si uvědomila, že to byla hodně špatná otázka. ,,Liliana Evansová, ta nejchytřejší, nejhezčí, nejdokonalejší-" a tak to trvalo i dále. Alexia se na něj dívala s nadzvednutým obočím. Už se začala v jeho slovech ztrácet. ,,Dobře, na tohle nemám. Jestli tu bude pořád mluvit, tak se asi umučím k smrti" s těmito slovy opustila Jamesův pokoj a vrhla se do koupelny...

Ahojky, po delší době tu máme další kapitolu. Ano, je krátká, ale mělo by se to brzy změnit. Musím se totiž učit na přijímací zkoušky a nezbývá mi moc času...
Jinak vám strašně moc děkuji. Překročili jsme 400  shlédnutí a 40 hlasování. Wow, jste vážně dobří<3

~EmilllyBlack