Náměsíčníkova sestra✔️

Probuzení

Mladí vlkodlaci upadli na zem a začali se proměňovat na svou lidskou podobu. Znovu bylo slyšet zapraskání a poté následný hlasitý zvuk. Vlkodlačí vytí se měnilo na lidský bolestný křik. Ostatním naběhla husí kůže, když uslyšeli onen uši trhající zvuk. Všichni zvěromágové byli již přeměněni a hleděli na svíjející se stvoření na zemi. Poté vše přestalo. Pouze mladí studenti Nebelvírské koleje leželi na zemi v hlubokém spánku. Potřebovali si odpočinout po tak náročné noci a přeměně, plnné bolesti a výkřiků. Měli štěstí. Okolo sebe měli lidi. Přátele. Přátele, kteří by je podrželi i v těch nejtěžších chvílích. Přátele, kteří by je poučili z chyb a ukázali jim jinou cestu. Přátele, kteří by za ně položili život. A oni za ně také. Mladý černovlasý chlapec s bouřkovýma očima vložil vlkodlačí dívku do své náruče a poté ji přenesl na ošetřovnu. Poppy Pomfreyová věděla, co je dívka a chlapec zač, a tak je bez mrknutí položila na lůžka, zatáhla paravány a věnovala se jim ze všech sil. Jejich přátelé museli odejít na vyučování, ale slíbili, že se za nimi po obědě přijdou podívat. Lékouzelnice byla s nimi již hotova a odešla za dveře, aby připravila několik lektvarů. Mezitím se probrala mladá vlkodlačice. Její karamelové oči těkaly po bílo-šedé místnosti. Poté pohlédla na svého bratra, jenž ležel na prvním lůžku, po její pravici. Jeho nevinný a roztomilý obličej zakrýval jeho skutečné já. Vlkodlačí já. Na první pohled by si člověk řekl: "Co může být na něm tak zvláštního? Je to pouhý tichý knihomol". Ovšem jakmile jej poznáte, rozlousknete jeho skořápku, díky které se chrání před světem. Zjistíte, že to není zrovna takový slušnák. Dříve se nezapojoval do Pobertovských akcí, nechtěl mít problémy. Ale jakmile se zde objevila jeho sestra, jakoby znovu ožil, nabral svou kdysi dávno stracenou sílu a začal se chovat, jako dříve. Nic ho nedokázalo zastavit. Najednou se jeho karamelová očka otevřela a pohleděl do očí její sestry. ,,C-co se stalo?" zašeptala Alexia a snažila se posadit na lůžku. Avšak neúspěšně. Ihned se jí propadly ruce, na kterých se držela a znovu sjela po lůžku. Při tom bolestně zasyčela a chytla se obvazu na své ruce. ,,Konečně jste vzhůru" Přispěchala k nim lékouzelnice Poppy Pomfreyová a na jejich stolečky položila tácy, jenž byly přecpané všemožnýmy lektvary. Všechny vůně se smíchaly dohromady a utvořili velice nechutně smradlavou páru. Ihned se oba chytili za nos a neodvážili se dotknout oné "toxické" látky. ,,Neměli by jste se namáhat a ještě před tím, než tu vyvrhnete obsah vašeho žaludku, vypijte všechny tyto lektvary. Pomohou vám" řekla a tleskla dlaněmi. Alexia se na ní ublíženě podívala a natáhla se po prvním lektvaru. Poté obrátila jeho obsah do svého krku. Málem z té nechutné chutě vyvrhla obsah svého žaludku. Opravdu to bylo velice nechutné. Ale nakonec všechno vypila a ani její bratr nebyl pozadu. Poté se nechutí oklepala a požadovala sklenku vody, či jiné tekutiny. To ovšem lékouzelnice zamítla. Jinak by lektvary již neměli takovou účinnost. Po dvou hodinách nečinného koukání do zdi přišli jejich přátelé. Lily Evansová se rozeběhla ke své kamarádce a silně ji objala. Ona zrzavá dívka nebyla u toho, když se přeměnila. Alexia nechtěla, aby ji tak viděla její kamarádka. Popravdě nechtěla, aby ji viděl kdokoli z jejích přátel. ,,Řekni, že jsi v pohodě" zašeptala jí do vlasů zrzavá dívka a poté se od ní odtáhla. ,,Jsem v pořádku, ale ty lektvary mě asi otráví" odpověděla Alexia a poté se nechutně zakřenila. Zatímco si děvčata povídala o dění ve škole, Remus přemýšlel nad tou dívkou, nevšímajíc si svých přátel. Nad dívkou, která mu obrátila život vzhůru nohama. Mia. Jak jemné a krásné jméno, hodíc se přímo pro onu dívku. Saténově modré oči plné moudrosti, něhy a také chytrosti. Nemohl na ni přestat myslet. Čím více na ní myslel, tím více se mu dostávala pod kůži. Chtěl, aby za ním přišla. Chtěl ji znovu vidět. Její vřelý úsměv a jiskřičky v očích. Bez ní se cítil jako prázdná schránka. To ona jej naplnovala. Nikdy nevěřil v lásku na první pohled, tedy až do teď...

Ahojkyyy!😝 Vítám vás u nové kapitoly... Rozhodovala jsem se, zda udělat narozeninový speciál🎂... No... ehhh. Nemám ponětí, jestli bych něco stihla na své narozeniny (❤️29.4.❤️) napsat, jelikož mám jednu akci 🏃‍ a tak nějak to nebudu stíhat😰. Ale protože jste to vy, tak se to pokusím nějak udělat...Použiji svou jednorožčí sílu🦄🦄🦄...když tak se omlouvám za mé pravopisné chyby🙄

-EmilllyBlack