Náměsíčníkova sestra✔️

Příčná ulice

,,Tak kam zajdeme nejdříve?" zeptala se medovlasá dívka svých přátel, stojíc uprostřed prázdné ulice. Nikde nebyla ani noha, jelikož školní rok již dávno začal. ,,Mohli bychom nejdříve zajít ke Krucánkům a Kaňourům pro učebnice a jiné knihy" Ozval se Remus, jenž byl v knihkupectví, jako ve svém živlu. ,,Dobrý nápad" usmála se na něj Alexia širokým úsměvem. Sama totiž knihy milovala, ale v nějakých situacích dávala přednost famfrpálu a žertíkům. Kupodivu ani James, či Sirius neměli nic proti knihkupectví. Což bylo velice neobvyklé. Vešli dovnitř a ihned je pohltila vůně starých knih, pergamenu a inkoustu. ,,Dobrý den" pozdravili všichni postarší paní. Ta je s radostí pozdravila ,,Co by jste potřebovali zlatíčka? Pokud vím, školní rok již začal" zeptala se ,,Ano, to vskutku začal, avšak mé učebnice nejsou k nalezení" odpověděla jednoduše Alexia a lehce se usmála. Zatímco ona si povídala s paní, všichni ostatní nevnímaje jejich rozhovor se rozprostřeli po knihkupectví a dívali se na různé knihy. Tedy, skoro všichni. Sirius Black pouze stál před oknem a hleděl kamsi do neznáma. Přemýšlel. Přemýšlel nad onou medovlasou dívkou, jež se z ničeho nic po pěti letech zjevila a přidala tak světlo do jejich životů. Z přemýšlení ho však vytrhla dlaň na jeho rameni. Po otočil hlavou a po zjištění, kdo jej vyrušil se lehce pousmál. ,,Děje se něco?" zeptala se ho a zahleděla se mu do tváře ,,Mělo by?" zeptal se a tázavě nadzvedl své pravé obočí. ,,Ne, jen... Už tu asi patnáct minut stojíš a díváš se z okna" odpověděla a sundala svou dlaň z jeho ramene. Sirius se ohlédl a při zjištění, že jeho ostatní přátelé jsou již venku a povídají si o jemu neznámé věci, pohlédl na Alexiu a zpět ven z okna ,,Jen jsem přemýšlel" vysvětlil a lehce se pousmál ,,Nad čím?" Spíš nad kým řekl si v duchu černovlasý chlapec ,,To je jedno" odpověděl a než stihla něco říct dodal: ,,Pojď, půjdeme se za nimi podívat" řekl, chytil ji za ruku a poté vyšel z knihkupectví. ,,Na shledanou!" zamávala Alexia starší paní na rozloučenou a poté se nechala táhnout až ke svým přátelům. Pustila Siriusovu ruku a následně se postavila vedle svého bratra. ,,Co jste tam tak dlouho dělali?" zeptal se James a nadzvedl své pravé obočí ,,Sirius byl mimo" odpověděla jednoduše Alexia ,,To je pořád" usmál se James ,,v posledních pár dnech" dodal velice potichu, ale jejich vlkodlačí sluch to i tak zaregistroval. Remus se pouze uchechtl a poté se podíval na svou sestru. Ta jeho pohled však nevnímala a sledovala každý pohyb onoho černovlasého chlapce. Remus si povzdechl a poté několikrát luskl před Alexiiným obličejem. Ta se ihned probrala z tranzu a zamračeně se podívala na svého bratra. Zavrčela několik slov a poté se otočila na Jamese ,,Chytej!" vykřikla a skočila mu na záda. Onen chlapec s vrabčím hnízdem na hlavě ji s ladností chytl. ,,Kupředu můj statný oři!" ukázala rukou směr "jízdy" a poté své ruce obmotala okolo jeho krku. Všichni se začali smát, nehledíc na rozházené knihy všude okolo. James se rozběhl kupředu a občas pohodil hlavou jako kůň. Onen samotný pohled musel být komický a vtipný. ,,Jamesi!" vypískla, když se oba svalili na zem doprovázeni bouřlivým smíchem svých přátel. James pouze vydal zvuk připomínající dívčí výkřik a poté spadl na kamennou cestu. Alexia se začala smát a zvedla se zpět na své nohy. ,,Proč se ještě válíš na té zemi?" zeptala se jej a zkoumavě si prohlédla jeho postavu. ,,Protože i ta zem je pohodlnější než má postel" řekl a převalil se na bok. ,,Ty jsi pako" poškrábala se na čele a poté rychlým krokem došla ke svému bratrovi ,,To ho tam tak necháš?" zeptal se Remus a pohlédl na rozcuchaného chlapce, jenž si užíval pobyt uprostřed ulice na zemi. ,,Myslím, že James tu zůstane přes noc" odpověděla a poté se zasmála. Pohledem přejela všechny své přátele, ale u jednoho se zastavila. Siriusův pohled se střetl s těm jejím. Jeho barva očí byla zabarvena do tmavších odstínů, než kdykoli předtím. Jakoby usilovně přemýšlel. Nemýlila se... Měla totiž naprostou pravdu. Znovu byl unesen ve svých myšlenkách, nevnímajíc okolní svět. Zajímalo ji, co ho trápí. ,,Kam teď?" zeptal se Remus a pohlédl na svou sestru. ,,Půjdeme k Madame Malkinové, pro hábity" řekla Alexia a rázným krokem se vydala k obchodu s oblečením.

Zdravím👋 a také vás vítám u další kapitoly. Doufám, že jste ještě nezabili učitelku/ učitele (Já jsem od toho nebyla zrovna daleko) a užíváte si psaní testů😂. No nic, nebudu zdržovat... Tak zatím 👋😘

-EmilllyBlack