Náměsíčníkova sestra✔️

Návštěva

Uběhl měsíc letních prázdnin. Remus se již nemůže dočkat až pojede za Jamesem Potterem. Ptáte se... "Už tě Remus přemluvil?"... Moje odpověd zní.........................Bohužel ano. Nepochybuji o tom, že by nebyli Jamesovi rodiče hodní, ale já ho vlastně vůbec neznám. Ani jeho rodiče. Ani nikoho dalšího z Remusových kamarádů. Připadám si divně. Určitě budu na obtíž. Stačí že tam budou přežívat tři bomby. James, Sirius a Remus. ,,Alex, sbal se zítra vyrážíte" zavolala na mě matka z kuchyně ,,Jistě matko" řekla jsem, vyndala kufr ze skříně a začala balit potřebné věci. Ke mě do pokoje vtrhl Remus. Ani se neobtěžoval zaklepat ,,Alex" řekl usadil se ke mě na postel ,,Těšíš se?" zeptal se a pohlédl na můj plnící se kufr. ,,Já nevím, nebudu na obtíž?" zeptala jsem se a do kufru hodila další oblečení ,,Alex, kolikrát ti to mám říkat... Nebudeš na obtíž a James se na tebe těší" řekl a já si odfrkla. No jasně. Nezná mě a bude se na mě těšit. Remus si mě přeměřil pohledem, vstal a odešel do svého pokoje. Já mezitím naházela do kufru poslední věci. Rozhodla jsem se, si trochu odpočinout. Celý den totiž pomáhám matce a otcovi. Také je pravda že jsem toho moc nenaspala... No a co?... Stále přemýšlím o škole, návštěvě, budoucnosti... Co se asi stane až odejdu ze školy? Budu mít spokojený život? Budu mít stále dobrý vztah s bratrem? Vdám se? Má můj život vůbec smysl?... Jediná možnost jak to zjistit je, že budu muset počkat těch pár let. Já vím je to směšné že přemýšlím o budoucnosti, když jsem ani nenastoupila na školu ,,Alex máš už sbaleno?!" zavolal na mě otec ,,Ano otče" zavolala jsem mu nazpět, ulehla do postele a přikryla se červenou dekou. Nechala jsem se unést do říše snů a odkud již nikdy nechci pryč...

Druhý den ráno

,,Alex! Vstávej!" zakřičel, někdo blízko u mého ucha. Přikryla jsem si hlavu polštářem ,,Nechci!" zahuhlala jsem do polštáře a dál se zkusila usnout. Počkat, já jsem psala až do rána?! Ucítila jsem jak se mi nějaká kapalina prosakovala přes polštář. On na mě vylil vodu??? Tak to počkej! Vzala jsem do ruky mokrý polštář a vší silou jím mrskla po osobě, jež narušovala můj spánek. Remus, jak jinak. Nečekal zpětnou ránu, tak se svalil na zem i s mokrým polštářem na obličeji. Vyprskla jsem smíchy, při pohledu na mokrého Rema jenž se válel po zemi. ,,Tak to počkej!!!!!" řekl Remus, vstal ze země, sedl si ke mě do postele a začal mě lechtat. Moje slabina. Házela jsem končetinami, vykřikovala divné pazvuky, smála se a začaly mi slzet oči a bolet břicho z věčného smíchu, jenž nepřestával ,,R-Reme u-už stač-čí!" vykřikla jsem. Nedal si říct, moje noha neúmyslně vyletěla kopla ho vší silou do břicha aby přestal. Remus se zastavil, chytl se za břicho. Vypadalo to, že mě za chvíli pozvrací ,,U Merlina, promiň Reme" promluvila jsem na něj opatrně ,,D-Dobrý" řekl, vstal a pomalým krokem došel k sobě do pokoje. U Merlina, doufám že jsem mu nic vážného neudělala. ,,Alexio, Remusi, jste připraveni? Za chvíli se půjdeme přemístit!" řekl otec z obývacího pokoje. Popadla jsem kufr a vyběhla z mého pokoje. Za chvíli za mnou vyšel i Remus s kufrem, jenž byl potažený kůží. ,,Můžeme?" zeptala se matka když viděla Remův nedočkavý obličej. ,,Jasně!" vykřikl Remus, já jen přikývla... I když jsem si vůbec nebyla jistá... Matka před sebe nastavila ruku. Remus s otcem se ji chytli a já ihned po nich. Zavřela jsem oči. Ucítila jsem takový divný pocit, jakoby jsem měla vyvrhnout jídlo, jež jsem měla uložené v žaludku. Po chvíli vše přestalo, otevřela jsem oči. Objevili jsme se před domem Potterových. Úžasné, jejich dům byl jen o trochu vyšší než náš a už zvenku vypadal velice skvostně. Matka s otcem zaťukali na dveře z dubového dřeva. Uslyšeli jsme za dveřmi kroky a nějaké hlasy. Dveře se najednou otevřely, stála v nich středně vysoká žena s hubenou postavou a příjemným úsměvem na rtech. Za ní stál o trochu vyšší muž, s uhlově černými vlasy a kulatými brýlemi. ,,Vy už jste dorazili, pojďte dál" řekla žena a uvolnila nám cestu dovnitř. Sundali jsme si boty a vyčkávali co se bude dít dále ,,Moje jméno je Dorea Potterová, velice ráda vás poznávám" řekla žena a potřásla si rukou s naší matkou ,,A já jsem Charlus Potter, také mě těší" řekl muž a potřásl si s naším otcem ,,Jamesi, máš tu návštěvu!" rozkřikla se po domě Jamesova matka. Po chvíli jsme uslyšeli dupání po schodech ,,Ahoj Remusi!" vykřikl černovlasý kluk s brýlemi a objal mého bratříčka. Poté se otočil na mě ,,A ty jsi Alex, vid?" zeptal se. Přikývla jsem a usmála se ,,V tom případě tě zde vítám" řekl a objal mě. Byla jsem zaskočená, nejsem na objetí zvyklá. Sice si toho všiml, ale naštěstí pro mě nic neřekl. ,,Jamesi, tohle je- ehm" ,,Adromeda a Theodor Lupinovi" řekla matka a podala Jamesovi ruku. James přijmul ruku mojí matky a usmál se od ucha k uchu ,,Jamesi, zaveď Remuse a Alexii do jejich pokojů" Rozkázala Jamesova matka. James přikývl, pohodil hlavou abychom ho následovali a vyšel vstříc schodům... My ho poslušně následovali jako pejsci... Zastavil se u světlých dřevěných dveří ,,Alex, ty máš pokoj tady" Ukázal na ony dveře ,,Remusi ty máš pokoj tady" Ukázal na tmavé dveře, jež byly naproti těm mým. ,,Vybalte si a poté přijďte na oběd" Řekl a tímto nás poslal do našich dočasných pokojů ,,Jo a Reme, vedle je Sirius, tak ho pak pozdrav" Dodal a zmizel za nedalekými černými dveřmi.