Náměsíčníkova sestra✔️

Vše Nejlepší... 2.část

Mladá nyní již šestnácti letá dívka seděla na posteli a bez jediného pohybu hleděla na neurčité místo. Byla nadšená z oslavy, ale také podrážděná z chování jejích přátel. Myslela si, že provedla cosi velice zlého, i když ani nevěděla co. Najednou se otevřely dveře a dovnitř vstoupila její zrzavá přítelkyně. ,,Al pojď... Všichni na tebe dole čekají" řekla Lily a strčila do ní jedním prstem. Alexia pouze kývla hlavou a poté přestoupila před zrcadlo. Chvíli na sebe hleděla a poté si jemným hřebenem učesala své rozčepýřené vlasy. Společně s Lily vyšly z dívčí ložnice a obě byly obdarovávány úsměvy svých spolužáků. Alexia se lehce pousmála a předstoupila před svého bratra. ,,Všechno nejlepší moje malá sestřičko" šeptal jí mezitím co ji mačkal ve svém objetí. ,,Děkuji ty můj veliký bratříčku" usmála se ještě více a vyprostila se z jeho objetí. Remus se na ní usmíval upřímným úsměvem, jenž jí dodával sílu a radost vždy, kdy jej viděla. Předal jí středně velký hranatý dárek, připomínající knihu. Usmála se na něj svým zářivým úsměvem a poté dala přednost Jamesovi Potterovi. Ten ji s úšklebkem na tváři objal a předal jí velký dárek, připomínající svou hmotností cihlu. Lily Evansová ji s vřelým úsměvem obdarovala dalším dárkem připomínajícím knihu. Peter Pettigrew si jen tak postával u stolu plného jídla a copak se vším možným i nemožným. A v poslední řadě Sirius Black, s jiskřičkami v očích jí podával malou krabičku a následně ji pevně objal. Užíval si chvíle, kdy mohl cítit její krásnou vůni. Odtáhli se od sebe a ona jej obdarovala úsměvem plný radosti. Čtyři dárky, úžasná nálada a krásná vůně v Nebelvírské společenské místnosti... Více si od svých přátel ani přát nemohla. Milovala Bradavice a chtěla si užívat každou chvíli strávenou na tomto kouzelném místě. Místě, kde potkala své přátele i nepřátele. Místě, kde zažila již spoustu zážitků a to tu byla pouze krátce. Milovala to kouzlo, jež vám pokaždé vyrazí dech, jakmile projdete branami onoho úchvatného hradu plného čar a kouzel. Všechny přítomné obdarovala upřímným úsměvem a poté se pustila do rozbalování dárků. Vrátila se do dětských let, kdy od svých rodičů dostala dárky, jež s radostí rozbalovala a její bratr ji s jiskřičkami v očích sledoval. Znovu si vzpomněla na své rodiče, jež ona jediná je viděla umírat. Nikomu o úmrtí její matky a otce neříkala, dokonce ani Remusovi. Nechala si vše pro sebe, jako drsnou vzpomínku plnou bolesti. První dárek od Remuse obsahoval knihu Bajky Barda Beedleyho. Kniha z jejího dětství. Milovala každičké písmeno v oné knize. Pohlédla na svého bratra, jenž ji zaujatě pozoroval. Poté se vrhla na další dárek, jenž byl od Bradavického chytače Nebelvírské koleje. Obsahoval hromadu věcí od Taškáře a několik sladkostí, či jiných pochutin. Třetí dárek... Od její velice dobré přítelkyně Lily Evansové. Byl to deník červené barvy. Usmála se nad svou vzpomínkou. Tehdy jí bylo pět let a dostala velice podobný deník k narozeninám. Ihned si do něj začala psát a kreslit. Nesmírně ji to bavilo. A poslední dárek... Od chlapce s havraní barvou vlasů. Pomalu otevřela malý dáreček a naskytl se jí pohled na řetízek, na němž ležela malá zlatá Zlatonka. Otevřela ústa dokořán a pomalu řetízek vymanila z krabičky. Pohlédla na svého černovlasého kamaráda a pokynula mu, aby přistoupil. Tak také udělal. ,,Mohl bys?" poukázala na řetízek a vložila nu jej do rukou. Sirius ihned pochopil a pomalu jí řetízek zapnul okolo krku. Jeho jemné prsty se letmo dotkly její kůže. Malé elektrické výbojky se ihned dostávaly do jejího mozku a ona přivřela oči. ,,Děkuji" řekla, jakmile uslyšela tiché kroky vzdalující se od její postavy. Děkuji

Ahojky, vítám vás u nové kapitoly. Nebudete mi věřit, co jsem dostala k narozeninám... Dobbyho! Je úplně úžasnej... Prostě... Ejjj... Ne, nejsem divná... Tedy, možná trošililililinečku... Dobrá přiznávám, jsem divná. 🤣

-EmilllyBlack