/13/

698 15 0
                                        

„Dala bych si něco k pití,“ zakřičela na mě Monča, aby překřičela vysokou hlasitost písniček spouštěné pultem, kde písničky mixoval DJ. Právě tam pustil mého oblíbeného popového zpěváka Charlieho a už jsme to rozjížděly na parketu, až se k nám přidaly i další páry nebo party mládeže. Jak já miluji tanec…

„Okej, jdeme na bar,“ zakřičela jsem na ni zpět a se zdviženou rukou jsem opustila parket. Monča mě velice ráda následovala a mířily jsme k velkému baru. Kdo by po třech písničkách neměl také chuť na něco tekutého, že? Bar obsluhovali dva pěkní muži, hádám jim tak do dvaceti pěti let. Posadili jsme se vedle nějaké partičky dívek a vyčkávaly, až se k nám jeden z nich dostane.

„Dvakrát vodku s džusem,“ nadšeně vykřikla Monča náš nejoblíbenější drink na barmana, který nám ho hned připravil. Ihned jsme do sebe alkohol koply a už se chystaly koupit další, když v tom jsem ucítila cizí dlaně na svých ramenou. Zatajil se mi dech a naskočila mi husí kůže. Pomalu, ale jistě jsem se otočila na osobu, držíc mě na ramenou a konečně jsem se mohla koukat do té krásné tváře toho pěkného kluka, co stál v řadě za námi.

„Ahoj krásky,“ pozdravil nás ten přízrak a posadil se vedle mě na barovou stoličku.

„Ahoj,“ pozdravily jsme s Mončou dvojhlasně. Obě jsme byly však překvapené. Že by opravdu ten osud?

„Můžu vás na něco pozvat dámy?“ Se zamrkáním se natáhl přese mne a zavolal na barmana objednávku tří skleniček vína.

„No, když už jsi objednal, tak asi ano,“ zasmála se Monča a drbla do mne loktem a mrkla.

„Snad máte rády červené?“ Otázal se se svůdným pohledem mířící mě.

„A jak,“ řekly jsme zároveň a začaly se smát. Obě jsme si totiž vzpomněly na mnoho večerů, kdy jsme byly schopné vypít 2 lahve vína, jen my dvě.

„Skvěle. Já jsem Kuba.“ Šibalsky se usmál se a podával nám skleničku s červenou tekutinou.  

„Sofie,“ představila jsem se na oplátku a on mě na seznámení políbil krátce na rty. Monču též.

„Co tady tak sami?“ Zajímalo ho. Přitom mi stále hleděl do očí, jako by otázka byla mířená pouze mne.

„Chtěly jsme se jít bavit a doufaly, že se k nám někdo přidá,“ odpověděla jsem jednoduše a jemu odpověď nejspíše stačila, protože přikývl. Bohužel nestačil nic jiného říct, protože se k nám přivalily naše spolužačky a byly rády, že se budou mít s kým bavit.

„Čauva,“ zahulákaly na nás už v dálce tři brunetky, které se k nám řítily. Pája, Kája a Zuzka. Teď bych je nejraději proklela. Mám tady nový objev a ony budou dělat křeny? „Nechcete jít do boxu?“

„Jasně, proč ne?“ Nezaváhala s odpovědí Monča a objednala dvě láhve vína.

„Holky nechcete jít k nám? Kámoši jsou v boxu, takže kdybyste šly k nám, bylo by veseleji,“ navrhl Kuba a všechny holky přikyvovaly. Jak by ne, žádná teď nebyla zadaná a Kubovi kamarádi se jim budou určitě líbit. Jako pravý džentlmen Mončou objednané víno zaplatil on a vedl nás k ostatním kamarádům.

Byli to přesně ti čtyři kluci, co jsem viděla před barem. Seděli na sedačce a právě dopíjeli pivo. Kuba nás nemusel ani pobízet a holky už seděly mezi kluky. Já se posadila vedle Monči a Káji. Naproti si schválně sedl Kuba, takže mě měl pořád na očích. Kluci byli samozřejmě zvědaví a tak nezůstali chladní a pokřikovali různé otázky.

„Kdopak nás přišel navštívit? Kdo je ta krásná dáma? Hele, ty, jak se jmenuješ?“ Pokřikovali kluci jeden přes druhého a holky z nich byly celé pryč.

Prvotřídní trestPříběhy, které tě pohltí. Začni objevovat