Prvotřídní trest

/35/

Škola se tryskem chýlí ke konci s prázdninami téměř za dveřmi. S koncem školního roku je bohužel spojeno i uzavírání známek, což mě vůbec netížilo. Přestože příští rok maturuji, na školu kašlu. I v případě, že nade mnou právě stál učitel a lámal si hlavu nad mou nerozhodnou známkou. Tři nebo čtyři? Upřímně, je mi to jedno, co mi ten dědula z ošetřovatelství napaří.

Právě se totiž rozhodl přezkoušet celou třídu a na mě padla otázka ohledně teploty:

„Jak se nazývá pojem, když má pacient teplotu nad 40 stupňů?“

Má odpověď: „Konečná!“ se mu však nezdála dost obstojná. Přes svou chladnost a přísnost vyměkl a alespoň se mé vtipnosti usmál. Sám však tušil, že lepší známku si nezasloužím. Proto alespoň uklidnil mou hraně zklamanou osobu: „Budeš mít ještě možnost v poslední testu pořádně zabojovat.“

„Kdyby se to nepovedlo, tak vám donesu čokoládu,“ zavtipkuji, načeš se skoro rozesměje. Svůj přemáhající smích ale proložil další otázkou mé nejlepší kamarádce. Ačkoli se ten dědula věnoval Monči, koutky úst spolužáků cukaly stále. Až na Sabinu.  

Ta totiž seděla v koutu třídy na své židli jako oukropeček. Nejspíš ji její „kamarádky“ poslaly k šípku, neboť s ní neprohodila slovo ani jedna. Vlastně se jim nedivím, s takovou falešnou kamarádkou bych se také nebavila. Ačkoliv jsem jí to přála, trošku mi jí bylo líto. Už ten pohled, jak tam mlčky seděla, ve mně vzbuzoval lítost. Litovat bych ji ale neměla, může si za všechno sama. Co si udělala, to si taky sní. Za to, že se ke svým kamarádkám nechovala jako pravá kamarádka, já nemůžu. Já jim jen otevřela oči a ukázala, jaká pomlouvačná bestie vegetuje mezi nimi.

„Panebože, koukni na ty odrosty,“ vyděšeně prolomil to prázdné ticho Mončin vyděšený hlásek. Učitel na ni jen vyčítavě pohlédl, aniž by nepřestal čekat na odpověď Radka. Je mi jasné, že mozek toho rošťáckého zrzka je stejně prázdný jako to prázdné ticho panující v místnosti. S nehraným nezájmem jsem pozorovala Mončiny panovačné prsty prohrabující pramínky vlasů prohlížející se v miniaturním zrcátku a její zděšení, že se jí pomalu vlasy z černé barvy mění na tmavě hnědé. Nevím, proč byla šokována. To, že se barva vlasů časem smyje, je už dávno známá věc. Jak jsem ji ale tak pozorovala, uvědomila jsem si jednu věc. Její původní zlaté vlásky se mi strašně líbily, ale jakmile se přebarvená černá změnila na tmavě hnědé, nemohla jsem popadnout dech. Strašně jí ta tmavě hnědá barva totiž slušela. Troufám si říct, že dokonce více než obě předchozí barvy.

„Náhodou ti děsně sluší,“ namítla jsem popravdě.

„Tom mi říkal to samé,“ přiznala s potěšeným úsměvem směrem k zrcátku. Nejspíš pochopila, že i ta barva, která se jí změnila po barvení, jí opravdu sluší a není to žádná katastrofa, ba naopak.

„V sobotu máme výročí 400 dní,“ prohodila mimochodem zasněným tónem, až mě zamrazilo.

Páni, to už jsou spolu tolik dní? Jako princ a princezna? Nedokážu tomu uvěřit, že jejich vztah za takovou dobu nezkrachoval. Avšak ten den, kdy mi Monča sdělila tu obrovskou novinku, že se konečně poprvé zamilovala a zanedlouho se s ním dala dohromady, nezapomenu nikdy.

400 dní. Rok a dva měsíce. Tak dlouho spolu táhnou za jeden provaz a plánují společnou budoucnost. A co já udělala za tak dlouhou dobu? Ukončila vztah s Adamem a užívala s nezávazných vztahů s cizími muži. To je všechno. Nic víc než vztah na jednu noc nebo opakované úlety jsem nezažila. Jak jsem už říkala, láska v mém životě přestala existovat. Je opravdu problém v mé komplikované osobnosti nebo mužích, kterým přikládám vinu? Budu si užívat takhle kontroverzní život do konce svého života nebo se konečně objeví ten pravý, jenž by mě zahrnul tou jedinečnou a skutečnou láskou?

To už ví snad jen osud.

Ahoj všichni🤗. Chtěla bych se vám omluvit, že jsem nebyla poslední dobou aktivní, ale snad to znáte. Podzimní únava mě skolila v plném rozsahu, tudíž má chuť ke psaní byla minimální 🙄.  Ale jsem zpět 🤗.
Chtěla bych poděkovat všem, kteří můj příběh stále čtou, ale byla bych ráda i za nějakou zpětnou vazbu. Proto se nebojte do komentářů sdělit svůj názor, zda se vám příběh líbí či ne nebo co bych měla vylepšit.
Snad se vám bude líbit ❤️.