Prvotřídní trest

/31/

„Ty jedna nadržená kočičko,“ zavrněl vzrušeně neznámý fešák, ze kterého jsem strhávala košili. Absolutně jsem neznala jeho jméno, ale to mi bylo ukradené. Ať už ve mě alkohol vzbuzoval opravdu intenzivní chutě na sexuální hrátky, tak i lhostejnost. Avšak pohrát jsem si s ním chtěla pořádně. Vlastně si z důvodu nespočet panáků alkoholu ani nepamatuji, jak jsme se dostali do mého pokoje a proč zrovna jeho jsem se rozhodla ulovit. Vlastně vím, dlaně přejíždějící po jeho dokonale zpevněných břišních svalech mi paměť vracely. Tak moc mě jeho svaly, prosvítající skrz světle modrou košili, zaujaly, že jsem dostala chuť vidět je v celé své kráse.

Pan neznámý mi mé zkušené dlaně vzal do své a druhou zběsilým tempem vysvlékal mé nejlepší šaty. Ty, které jsem si šetřila na tu největší oslavu svého života, která probíhala právě teď. O nejlepší oslavě mě přesvědčil pan neznámý, protože si mě přetočil pod sebe a má tanga odkopl z postele. Když se na mě ale pokusil nalehnout a způsobit mi to největší blaho, paží jsem ho zarazila.

„Zezadu prosím,“ zakňučela jsem na odpověď jeho zdviženému obočí těsně předtím, než si mě smířeně otočil a bez jakékoliv přípravy do mě nemilosrdně pronikl. Ani předehra nebyla třeba, připravení jsme byli oba už při snaze trefit se do dveří mého pokoje. V poloze na pejska mě okamžitě zaplavila obrovská vlna rozkoše a proto na sebe vrchol nenechal dlouho čekal. Svůj vrchol mě ale tak vyčerpal, že jsem hned odpadla na svou palandu a ten svalovec vedle mě. To by ale nebylo to nejhorší. Horší bylo to, že jsem do pár vteřin vytuhla.

    Asi bych spala do následujícího rána, kdyby mě neprobudilo hlasité bouchání na dveře. Kdo může sakra otravovat? Kdo ruší můj drahocenný odpočinek po tak krásném vyvrcholení? Vstát mi nedělalo takový problém, protože ani pan neznámý se v mé posteli nenacházel a nemohl mě držet v posteli. Prostě se vypařil, jak je zvykem každého úletu.

Pomalým krokem jsem proto vyšla vstříc hlasitému tloukání pěstí do dveří a po jejich otevření mi spadla čelist. Má čelist měla důvod klesnout, protože jsem muže v kožených kalhotách a bundě téhož materiálu za mými dveřmi absolutně nečekala. Než jsem se stihla nadechnout a zeptat se Roberta, co potřebuje, vrhl se na mé rty. Tak dravě, až jsem si připadala jako jeho úlovek, který se snaží získat. Nedělalo mi ale vůbec žádný problém se do jeho dravého polibku zapojit. Tak moc se mi vpíjel do rtů a útočil na můj bezbranný jazyk, že jsem ztratila kontrolu nad současností. Do reality mě vrátil dopad mě samotné na ještě vyhřátou postel a hmotnost mužského těla na tom mém. Až když se rozhodl věnovat mému krku prvotřídní péči a zanechat na něm nenápadnou stopu, uvědomila jsem si, že jsem absolutně nahá. Robertovi to ale absolutně nevadilo, ba naopak. Využil toho a má nahá ňadra laskal ve svých drsných dlaních, až mě jeho doteky vzrušovaly čím dál víc. Než jsem se nadála, věnoval veškerou svou pozornost mému klínu. Tak nádherně pečoval o mé nejcitlivější místečko, že jsem neměla nejmenší touhu ani snahu se zpod jeho obličeje vymanit.

Jeho hbitý jazyk ve mě probouzel tu známou kočičku, která v intimnostech není žádný béčko. Tenhle večer hlavně záleželo, abych si to užila především já. V několika sekundách jsem zastavila jeho pracující ústa, povalila ho na záda a osedlala si ho. Jen nevěřícně kroutil hlavou a v jeho očích jsem rozpoznala obrovský chtíč. Nevěřil snad, jaká dovedu být dračice? Svou skrytou šelmu jsem mu proto odhalila v plné kráse, když jsem naše pohlavní orgány spojila v jedny. Má představa o nejlepší oslavě se opravdu plnila, obzvláště potom, co jsem se na něj zhroutila zaplněná úlevou dosud velmi známou. Chtěla jsem už jenom odpočívat a ležel, ale Robert měl naprosto jiné úmysly. Šikovně si mě přetočil tak, že jsem na zádech ležela pro změnu já. Aniž by naše spojení přerušil, převzal kontrolu sám. Jakoby chlap nikdy nemohl zůstat bez svého vrcholu jako tak dopadají některé dívky při sexu se svými příteli. Proč muži musí mít vždy svůj vrchol a nám, ženám, ho dopřejí jen někdy? O mě teď řeč není, ale o dívkách, které svůj vrchol musí předstírat, aby své protějšky potěšily.

Utápěla jsem se ve svém vyvrcholení a proto jsem nevěnovala veškerou svou pozornost Robertovi, který do mě přirážel stále rychleji. Snad až tehdy, kdy vyvrcholil i on. Ovšem tam, kam jsem to nečekala. Na moje bříško. Ani netušil, jak moc tohle nesnáším. Roberta to nejspíš vůbec netížilo, protože ze mne pokojně vystoupil a odvalil se na druhou půlku velké palandy. Kapitulovaně jsem si jeho sperma ze svého bříška setřela alespoň kapesníkem, ale pořád to nestačilo. Rozhodla jsem se proto pro sprchu. Zabalila jsem se alespoň do županu, abych se nemusela oblékat zpět do šatů a vzala za kliku. Zarazil mě ale Robertův hlas, kterým mi sdělil zprávu, která mě šokovala. „Věděl jsem, že mi dáš.“

„Co prosím?” Vyletěl můj hlas současně s otočením celého těla ke klidné tváři Roberta. „Jak jsi to mohl vědět?“

„Všichni o tom mluví. Dáváš každému.“ Shrnul celou mou pověst a já šokovaně práskla dveřmi.

Všichni o tom mluví? Mají na mysli přítele Sabiny? Jsem si totiž jistá, že za spouštěčem pomluv stojí Sabina, neboť o mých ostatních úletech ví málokdo. Můj zrychlený dech s přivřenýma očima dokazoval mou naštvanost vůči celému světu. Nejradši bych někomu jednu vpálila, obzvláště té krávě Sabině! Proč jsem vlastně ale rozčiluji? Proč jsem šokovaná, když má pravdu? Poslední dobou jsem měla více úletů, ale to neznamená, že dám každému. Nebo ano? Není to ten styl života, který jsem chtěla? Žít život na plné obrátky bez vztahů a citů? Možná jsem opravdu zapomněla všechny zásady slušného chování, ale je mi to jedno. Je to můj život, do něhož nemá nikdo právo kecat.  

Nevím přesně, co se mnou ten nezávazný sex udělal, ale hodně změnil můj pohled na muže. Musím přiznat, že jsem ani nevnímala s kým spím. Muže vnímám jako kusy masa, díky kterým uspokojím vlastní potřeby. Muži mě změnili. Jejich touha po sexu a nikoliv po vztahu se přenesla i na mě a já jsem se změnou názoru spokojená. Netuším, jak dlouho budu sama, ale zatím mi takový život stačí. Ten pravý prostě neexistuje.

Nepozorovaně jsem se protáhla chodbou kolem pár opilců, kteří tvrdili, že opijí mamčinu andulku poletující v kleci, avšak po vniknutí do osamělé koupelny jsem se musela zasmát. To by se jim teda nepovedlo. Maximálně by docílili toho, že by jim andulku unikla z klece a honili by ji po celém domě.

    Nebránilo mi v tu chvíli naprosto nic, abych nechala sklouznout župan na podlahu a zapadnout pod horký proud vody. Zničehonic jsem dostala záchvat smíchu, jak mi přišel celý svět k smíchu. Vlastně ani nevím, co je na světě směšného, ale alkohol si důvod našel. Přes svůj smích jsem nezaslechla klapnutí dveří, natož mužských kroků směrem ke mně. Až se ty velké dlaně dotkly mých boků, uvědomila jsem si, že v místnosti nejsem sama. Užívala jsem si ladné doteky neznámých dlaní na svých ňadrech a tiše sténala. Do tváře jsem mu neviděla, tudíž nevím, kdo byl vetřelec v mé sprše. Když si mě přitlačil ke stěně, zasypával polibky moji šíji a oddálil má stehna od sebe, propadla jsem se do své známé virtuální bubliny. To poslední, co si pamatuji ze své oslavy plnoletosti, bylo to, že do mě hbitě pronikl a intenzivně mě miloval zezadu.