Prvotřídní trest

/6/

Adama znám od šesté třídy, kdy jsme spolu chodili do školy. Chodil o rok výš,ale na jedné oslavě narozenin jsme se seznámili. Byli jsme kamarádi a občas zašli ven. Nikdy se ale nestalo, že bych se do něj zamilovala. To až v osmé třídě, kdy končil devátou třídu. V tomhle období zmužněl a navíc opouštěl školu, ve které jsem já musela být ještě rok. Šel studovat na obchodní akademii. Na tuhle školu jsme se hlásila i já za rok, ale ani na odvolání mne nepřijali, kdežto na zdravotnickou školu ano. Musela jsem se s tím smířit, protože v té době, kdy já se do něj zamilovala, si našel přítelkyni. V té době jsem se cítila zničená a bez ceny a v té době jsem začala pracovat na svém zevnějšku. Začala jsem jíst zdravě, sportovat. Moje postava nebyla hrozná, ale jistě by jí neuškodilo shodit nějaká ta kila navíc. Docela se mi to dařilo, ale hezčí postava vám lásku nenahradí. Místo toho vás začnou otravovat kluci, co chtějí jen jedno. Sex. I přesto vše, kdy jsem zhubla a vypadala zdravěji, dostala hodně komplimentů na moji postavu a nabídku na vztah, ale já zůstala své lásce věrná. Tehdy tahle láska byla pouze jednostranná. A jak se říká ,,Sejde láska z očí, sejde z mysli". Byla to pravda, po čase jsem na něj zapomínala víc a víc. A pak jsem potkala jeho. Filipa. Vysokého špinavého blonďáka s modrýma očima, mého prvního kluka a lásku, která trvala rok. Adama nyní v mém srdci zastoupil Filip a náš vztah jen kvetl. Ale po roce náš vztah ukončil. Ani jsem nevěděla, proč. Nikdy mi to neřekl, jen mi napsal poslední Smsku:

SOFIE, JE KONEC. UŽ MI PŘIJDE NÁŠ VZTAH NUDNÝ. NEZLOB SE A MYSLI NA MĚ V DOBRÉM.

Asi si dovedete představit okamžik, kdy jsem si tuhle SMSku četla a začali mi téct slzy po obličeji. Nevím, proč nudný. Nechápala jsem to, ale už to chápu. Jednoznačně si našel jinou,  protože mi zanedlouho na náš rozchod Danča řekla, že ho viděla s jinou. Ale na esemesku ode mne: PROČ? ,nikdy neodpověděl.

Trvalo mi dlouho pustit ho z hlavy, když jsem v ní měla několik nezodpovězených otázek, ale muselo to. Potřebovala jsem se nějak odreagovat. Napadlo mě, jestli by nechtěl zajít Adam ven a rozhodla se mu napsat. Nebyl proti, domluvili jsme se a na schůzi dorazili oba. Povídali jsme si a on se mi svěřil, že ho jeho holka už nebaví a asi že vztah s ní brzy skončí. V tom jsem viděla naději. Po schůzce jsem si každý den psali jako dříve. Neustále mě zajímal jeho vztah s jeho holkou. A konečně přišel ten den. Rozešel se s ní!

Měla jsem tedy zpátky kamaráda a možná i lásku. Začali jsme chodit skoro každý den ven a začali se více a více poznávat. Moje nejlepší kamarádky mi ale tvrdily, že je děvkař. Šeredně se v něm spletly, protože po dlouhém přátelství jsme se dali dohromady a chodíme spolu dodnes.

„Jasně, vždyť spolu nejsme zase tak dlouho,“ zasmála jsem se a nalila jsme si naši vodku do jedné ze skleniček. Abych nepila jen čistý alkohol a měla nějakou brzdu, zalila jsem si to pomerančovým džusem. Velká konzumace mi nesvědčí, vždy usnu. A usnout vážně nechci. Uvolněná, usměvavá a spokojená jsem se napila svého drinku. Miluji tuhle kombinaci. Vodku mužů. Naopak nemůžu vystát pivo, je na mě až moc hořké.

„A co ty a Michal?“ Zajímalo pro změnu mě. Uvědomila jsem si, že jsem jejího přítele nikde nepotkala a mírně mě to znervóznilo.  „Proč tady není?“

„Včera jsme se rozešli. Našel si jinou,“ vydechla smutným hlasem.

„Vážně?“ Politovala jsem kamarádku a ona se nevzrušeně napila nějakého alkoholu, který měl tmavou barvu. Objala jsem ji rukou kolem ramen a ona mi ji stiskla svou dlaní. Neodpustila jsem si však: „Blbec.“

„Nelituj našeho vztahu. Byl to úplně jiný člověk, než jsem znala. Načapala jsem ho, jak si píše s nějakou krávou erotické esemesky a domluvili si schůzku,“ dořekla sklesle a zároveň rozzuřeně.