Prvotřídní trest

/14/

V hloubi duše jsem doufala, že řekne, že by chtěl něco více. Přestože jsem si chtěla více užívat, moje city se zbláznily a já ho začala mít ráda. Neustále jsem si opakovala, že vztah nechci, ale nejspíš je to ve mě zakódované tak hluboko, že se toho nedokážu zbavit.

„Půjdeme zpět, ne?“ Svou odpovědí, se kterou se nijak nepáral, mě zaskočil, neboť nepochopil, jak to myslím.

„To sice jo, ale já teď myslela to, co bude mezi námi,“ objasnila jsem mu svou otázku a mohla pozorovat, jak se mu vykulil oči zaskočením s následným úsměvem na tváři.

„No, nevím, co tohle pro tebe znamenalo, ale pro mě to byl úlet.“ Vpálil mi do obličeje nevinně. Panebože, další takový, co si chtěl jen užít. Jak je možné, že každému moulovi hned naletím? Nebo spíš, jak jsem mohla doufat v nějaké city nebo dokonce vztah? Jak naivní.

„Takže nic víc? Čistě jen sex?“  Vydechla jsem poraženě.

„A co jsi myslela?“ Tvářil se překvapeně. V tu chvíli mi došlo, že alkohol je strašná svině. Lidé dělají hloupé věci a ani neví, proč to dělají.

„No, musím se ti přiznat, že jsem chvíli myslela, že my dva bychom mohli být spolu.“ Pokrčila jsem rameny a pohlédla mu do obličeje.  Údiv v jeho obličeji se nedal přehlédnout.

„Tak to vůbec. Momentálně nikoho na vztah nechci. Ale tohle číslo si můžeme kdykoli zopakovat.“ Navrhl mi ten prasák a já mu vrazila facku na pravou tvář, jen to lusklo. To myslí vážně?! Žádná holka na jednu noc nejsem!

Než se stačil chytit se za hořící tvář, otočila jsem se na patě a vracela se do klubu. Ani mě nenapadlo se ještě otočit na toho děvkaře, přestože na mě volal své číslo, prý kdybych si to rozmyslela. Debil jeden!

Po pár minutách jsem byla zpět v klubu, rozhlížela jsem se a hledala Monču. Sakra, kde jenom je? Mezitím mě začal nabalovat zase další ňouma, na němž bylo také vidět, že si chce jen užít. Odpálkovala jsem ho a vzápětí konečně zahlédla celou partu na parketu, jak tančí. Hnala jsem se k Monči, která tančila mezi holkami. Když ucítila mou dlaň na svém předloktí, rozzářil se jí výraz ve tváři. To už šla se mnou z parketu na klidnější část místnosti  automaticky.

„Hledala jsem tě,“ oddechla jsem si, když jsem ji odtáhla z toho příšerného řevu písniček. Teď už mi to nepřišlo jako parádně hrající muzika, ale jako řvoucí kraviny. Monča se tvářila zaskočeně, protože mě dobrá nálada opustila. Neustále se za mne rozhlížela, zda za mými zády bude Kuba, který by mě láskyplně držel za ruku, či majetnicky držel kolem ramen, ale když si uvědomila, že jsem tam pouze já, zaskočeně na mě pohlédla.

„Tak co Kuba?“ Spustila na mě otázku, kterou jsem na 100% čekala.

„Další kus vola,“ mávla jsem rukou nad tím nadrženým blbcem. Už mě ale večer plný alkoholu a nezávazného sexu omrzel, tak jsem navrhla: „Už bych ale šla.“

„Tak dobře.“ Nebyla proti ukončit dnešní večer, ale když jsme procházeli kolem baru, na kterém bylo stále hodně mladých lidí, zastavila se. Pár sekund přemýšlela a následně zakřičela na toho snědého barmana, že si chce koupit ještě láhev červeného vína. To nemá ještě dost? Ta bude zítra vypadat, a já s ní.

Barman jí s vřelým úsměvem předal láhev a my opouštěly náš nejlepší klub. Bez rozloučení s holkami a kluky, prostě nevychovaný. Kráčely jsme parkem k nám domů. Monča už na začátku otevřela víno a bez jakéhokoli ostychu se napila z flašky. No jo, když má v ruce alkohol, chová se jako zvíře. Já však neotálela, uzmula jí láhev a napila se úplně stejně.

„Tak co se s tím vůbec Kubou stalo?“ Vrátila se ke stejnému tématu a její tón zvážněl.

„No, přefikl mě a nic víc nechtěl. Tak si z toho vyvoď sama, co chceš.“ Pokrčila jsem rameny a zasmála se. Mimochodem, ta rychlovka se musela stát už strašně dlouho, jak mi alkohol blokoval přehled o čase. Přesto se to stalo před necelou hodinou.

„Jako vážně jste se spolu vyspali?“ Když jsem kývla na souhlas, nevěřila svým uším, že jsem se s cizím klukem vyspala během pár hodin. Stále ve mě viděla tu dívku, která se vyspí s někým až poté, co se ujistí, že ho opravdu miluje.

„Týjo, to mi do tebe nejde. Ty, která se s někým vyspíš, jen když ho miluješ.. Co se s tebou stalo? Jsem myslela, že někoho sbalíš, nikoliv jen na jednu noc.“ Zírala čím dál víc.

„To řekni Kubovi, ten byl nadrženej jak stepní koza. Prostě jsme si jen užili. Já bych šla i do víc, ale v tu chvíli jsem si chtěla taky užít. Navíc on vztah ani city do toho zatahovat nechtěl.“ Shrnula jsem celý náš úlet.  

„Tak teda užívej, puso.“ Pověsila se mi kolem krku a vrazila mi do rukou láhev. Pak už jsme jen kecali o všem možném, co se do slušných holek nedá říct. Třeba Monču strašně zajímalo, jestli Kubův nástroj byl uspokojivý. S klidem jsem jí sdělila, že jsem si v tu chvíli stěžovat nemohla.

Po několika hltech, co jsme si dál předávali láhev, smáli a plkali, mi přišlo všechno směšné. I to, že jsem po pár desítkách metrech hodila za strom strašnou šavli. Osypala mě zima, pravda. Přesto jsem byla stále vysmátá jak lečo. Nějakým záhadným způsobem jsme se zastavily u mého domu a já nechápala, že nás tam vůbec naše nohy donesly. Nohy se mi totiž motaly jako na kolotoči, o Monči raději nemluvím. Naše chůze musela vypadat opravdu směšně. Ani bych se nedivila, kdyby nás někdo pozoroval a smál se, až by se za břicho popadal. V objetí kolem pasu s lahví v ruce, kdy jsme chodily po cestě zleva do prava, muselo být opravdu úsměvné. No, mamce by to tak směšné nepřipadalo, ale tak co, ať si trhne.

„Tak se asi zítra uvidíme ve škole?“ Zeptala se vysmátě, přestože věděla, jak budeme zítra vypadat, jestli se do té školy vůbec dostaneme. Už vidím, jak tam sedíme s kruhy pod očima, či dokonce spíme.

„Snad.“ Uchechtla jsem se při té představě. Políbily jsme se na tváře na rozloučenou a opilá Monča se vydala domů, který nemá tak daleko, necelých 10 minut. No, vidím, že moje úsměvná představa o tom, jak jsme šly, se vyplnila. Monča opravdu chodila jako starý alkoholik. Naposledy jsem se usmála a klíči si otevřela domovní dveře. Hodiny visící v kuchyni na stěně ukazovaly přesně 2 hodiny ráno. Noo, uvidíme, jestli se na 8 hodin do školy dostavím…

Než jsem se snažila vyškrábat po schodech do svého pokoje, můj žaludeční obsah mě nutil navštívit naši toaletu. Není divu, po polovině lahve vína ještě cestou a všem, co jsem pila tam. No, to bude ještě zajímavá noc...

Ahoj, máme tady další část. Tentokrát trošku kratší, ale i tak doufám, že se vám bude líbit ❤️.