Když jsem vešla dovnitř tak jsem ucítila klasický zápach dezinfekce. Bylo mi z toho nevolno, ale nedalo se nic dělat. Našla jsem dveře s číslem 247 jak mi Harry ráno řekl a zaklepala jsem na ně. Po chvíli vyšel Liam.
"Ahoj Niky"
"Ahoj Li" řekla jsem zkráceně a usmála se.
"Je tu Niky?" Zeptal se Harry a vyšel ven.
"Jo" odpověděl mu Liam a kývl že mám jít dál. Já jen zakroutila hlavou na nesouhlas a Harry mi vzal tašku a dal ji dovnitř ordinace.
"Tak pojď" řekl a chytil mě za rameno.
"Nic se neboj už jsem mluvil s tou doktorkou."
"Je to žena?!"
"Umm jo" podíval se na mě nechápavě a já zvedla obočí.
"Hele klid jo" usmál se když mu to nejspíš došlo
"Kolik jí je?"
"Není tvůj typ" vyplázl na mě jazyk. Po chvíli jsme došli do čekárny a já si všimla jeho ruky.
"Co se ti stalo?!" Vyhrkla jsem. On si dal prst na pusu abych tolik nekřičela.
"Jedna malá holčička o trochu starší než Lili" usmál se a začal mluvit. "Přišla na kontrolu a bála se. Stejně jako ty." Znovu se usmál a podíval se na mě. Já pozorně poslouchala a čekala co řekne.
"Chtěl jsem ji utišit a ona mě kousla" pokrčil rameny a znovu se usmál. Skřivila jsem nad tím obličej.
"To mě ještě nenapadlo" řekla jsem laškovně a po chvíli nás zavolali dovnitř. Za stolem seděla v celku mladá zdravotní sestra a ve vedlejší místnosti starší paní. Tedy doktorka.
"Pan Styles a Niky?" Zeptala se s úsměvem
"Ano, tedy jen Niky" Harry ji opětoval úsměv a ona mě po chvíli posadila na židli k nějakému přístroji. Podívala jsem se na Harryho a on na mě jako po každé kývl. Po chvíli mi sestra řekla co mám dělat. Opřela jsem si bradu o nějakou destičku a chvíli se dívala do přístroje. Byl tam nějaký domeček a pole. Po chvíli mi řekla že mám hlavu zase vyndat. Stejně jako Harrymu jsme ji přečetla pár písmenek. Musím opravdu přiznat že jsem na to moc neviděla.
Po té nás pozvala dál doktorka. Té jsem také četla písmenka. Tedy nechápu co to mělo za smysl když jsem to dělala dvakrát. Posadila mě na nějaké křeslo a podívala se mi do očí. Po té mi dala na nos nějaké brýle a přidávala do nich sklíčka. Když se jí to zdálo dobré tak jsem ji opět něco přečetla.
"No nic" vstala ze židle. "Niky budeš potřebovat brýle" usmála se a já se na ni podívala. To nemyslí vážně.
"Uděláme ještě jeden test, ale myslím si že se tomu nevyhneš"
