Když jsem měla všechna vyšetření za sebou tak jsem se cítila lépe. Po pár hodinách zpět v posteli jsem měla docela dost energie. Bylo mi fajn a tak jsem se domluvila s Harrym že můžu jít za Jamesem.
Vstala jsem a on mě doprovodil na jeho pokoj. Ještě předtím než jsem tam mohla vztoupit jsem dostala roušku na pusu. Společně s Harrym jsme k němu přistoupili. Bylo to poprvé co jsem ho od té nehody viděla. Ležel na postely bez hnutí byl pořád v bezvědomí. Bylo mi ho hrozně líto. Myslim že jsem měla být spíš na jeho místě já. Nezaslouží si to.
Sedla jsem si na židli vedle jeho postele a chytila ho za ruku. Měl na ní obvaz a nějaké hadičky.
Chyběl mi tak hrozně moc. Ani jsem nevěděla proč ale bylo to tak. Chvíli jsem takhle seděla. Pak jsem se podívala na Harryho. Ten se na mě pod rouškou smutně usmál.
"Kdy se probudí?" Zeptala jsem se smutně a upřela na něho oči.
"Nemůžu nic slibovat" zadíval se mi do očí a po chvíli položil ruku na rameno.
Párkrát jsem zamrkala a sklonila pohled zpět na Jamese.
"Co to znamená?" Zeptala jsem se znovu.
"Je tady tak padesáti procentní šance že se probere, ale nikdo neví" řekl smutně a nadechl se.
"Pojď už půjdeme" pobýdl mě a já ho chytila za ruku. Dovedl mě zpět do pokoje kde jsem o tom pak ještě dlouho přemýšlela.
"Niky špatná zpráva..." zavolal Harry ode dveří.
"Co se stalo"
"James se zhoršil..."
"Jak? Co s ním je?" Křičela jsem jako smyslu zbavená a snažila se vstát z postele, ale prostě to nešlo.
"No tak Niky mluv semnou" slyšela jsem hlas a konečně se probrala. Stál tam Harry a držel mě za zápěstí. Nejspíš se mě pokoušel probudit už delší dobu.
Vytrhla jsem se z jeho ruky a hodila si peřinu přes hlavu a začala jsem brečet jako malá holka.
