Společně s Liamem jsem šla do nějaké ordinace. On mi podržel dveře a já vešla dovnitř. Po chvíli mi došlo že je to jeho ordinace. Nejprve rozsvítil a po té si sedl do křesla za svůj počítač. Chvíli do něj něco ťukal a pak se postavil a něco vyndal ze skříňky.
"Tak pojď koukneme se na tebe" řekl jemně a za rameno mě vedl k lehátku. Pomohl mi nahoru a mírně vyhrnul tričko.
"Nejdřív tě ještě poslechnu" oznámil a do uší si dal stetoskop. Druhý studený konec mi přikládal k hrudi.
"Dobře tak si lehni" řekl když to měl hotové. Lehla jsem si na lehátko a tričko vytáhla nahoru.
"Ničeho se neboj. Bude to jen studit" oznámil a já přikývla. Na podbříšek mi vymáčkl docela dost chladivého gelu který před tím vyndal ze skříňky. Ten po té roztíral bílou sondou a na obrazovce sledoval každý kousek.
"Nevidím tady nic špatného" řekl po chvíli
"Nevyznám se v tom" usmála jsem se. Na obrazovce jsem viděla jen černo šedou mlhu.
"To nevadí" usmál se a po chvíli vrátil sondu zpět. Natáhl se k oknu pro papírové utěrky a podal mi je. Já jsem se s nimi otřela a vrátila je zpět na okno. Liam si ještě něco poznamenal do počítače a pak mě odvedl na pokoj. Chvíli jsem ležela, ale pak Niall vytáhl hrací karty. Hráli jsme až do odpoledne. Po té se vrátil Liam.
"Niky pojď semnou se na něco podívat" řekl s tím nejzářivějším úsměvem.
Došli jsme spolu až na jednotku intenzivní péče. Otevřel dveře a pustil mě dovnitř. Ještě před tím mi dal roušku. A vešli jsme do místnosti.
"Jamesi!" Spráskla jsem ruce a v ten moment jsem byla nejšťastnější člověk na zemi.
