"Fakt to chceš udělat?" Přidal se James
"Nic jiného mi nezbývá" mrkl jsem na něj a on to okamžitě pochopil. Zvedl obočí a přistoupil ke mě. Niky měla pořád sklopenou hlavu.
Chytil jsem ji za zápěstí a ruku si přitáhl k sobě. James ji podržel a já ji stáhl škrtidlo kolem. Po té jsem nanesl dezinfekci.
Niky se ani nebránila.
Sundal jsem z jehly kritku, pomalu a jemně jsem ji jehlu přiložil na kůži. Chvíli jsem počkal.
Ani jeden z nás to nechtěl. Věděl jsem to. Niky druhou rukou svírala okraj lehátka.
-----------
"Stop! Stop!" Vykřikla po chvíli a trhla rukou k sobě. Tím se ji na kůži objevila slabá červená čára. Byla způsobena tím jak se škrábla o jehlu.
"Buď ty prášky nebo tohle vyber si" řekl jsem s vážným hlasem. A znovu jsem ji chytil za zápěstí.
"Neee!" Snažila se uvolnit si škrtidlo a nervózně u toho kopala nohama.
"Dáš si ty prášky?" Zeptal jsem se znovu. Potřebuju mít jisto.
"Jo" řekla poraženě se slzami v očích.
"S-sundej mi to" vzlykala. James ji to povolil a ruku vytáhl. Niky si ji držela u sebe a brečela.
"Nech toho už nic se nestalo" usmál se na ni James.
"Skoro" vzlykala. James ji obejmul.
"Tak teď si vezmeš ty léky." Do sklenice jsem napustil trochu vody a podal ji jednu pilulku. Poraženě se na mě dívala, ale vzala si ho.
"Spolkla jsi to?" Ujišťoval jsem se
"Jo" protočila oči a seskočila dolů z lehátka. Otráveně odešla z ordinace. Nechal jsem ji.
"Já to nechápu" podivil se James.
"Nejsi jediný" uklízel jsem ty věci co jsem předtím vyndal.
"Zlato?" Vykoukl Niall ze dveří.
"Ano Nialle" usmál jsem se na Jamese a otočil se na Nialla.
"Myslíš že by jsi..." odmlčel se
"Co?"
"Mi mohl pomoct?" Zazubil se
"Děje se něco? Bolí tě něco?" Přistoupil jsem k němu a položil mu ruku na čelo. Neměl horečku.
"Ne o to nejde nejsem nemocný" udělal dva kroky do zadu "jenom mám případ v nemocnici a teď mi volali. Nemůžu přijít na to ce je mému pacientovi. Myslíš že by jsi mohl jet semnou a podívat se na něho?"
"Určitě" pohladil jsem ho po tváři.
"Jamesi prohlídal by jsi prosím Niky?" Optal jsem se ho
"Samozřejmě" usmál se a my už jeli do nemocnice.
Pohled Jamese
"Niky?" Opatrně jsem otevřel dveře od jejího pokoje
"Hmm" ležela na posteli a brečela.
"Nech toho" jemně jsem ji pohladil po zádech a dal pusu do vlasů.
Nereagovala. Pomalu jsem ji otočil na záda. A kapesnikem ji otřel slzy. Ani jeden jsme nic neříkali. Ona si sedla ke mě na klín a hlavu mi zaborila do hrudníku.
"To nic" snažil jsem se ji uklidnit.
Promiňte že je to krátký a o ničem. Nemám nápady takže se posuneme v čase :)
