Uběhlo pár dní od doby co jsem zjistil že má Niky to tetování. Nebyl jsem naštvaný. Spíš mě mrzelo čím si musí procházet...
"Mněním na zelený! A vyhrávám!" Vykřikla šťastně po té co do hry hodila svrška.
"To není možný" udivil se James po té co Niky asi po čtvrté vyhrála.
"S tebou bych chtěl hrát pokr" usmál se Niall a začal míchat karty na další hru
"Já už nehraju. Pujdu Niky převázat tu ruku" zvedl jsem obočí
"Ne!" Vyjekla
"Dobře dobře takže když tě porazim jdeme hned" navrhl jsem
"A když vyhraju taaak...." zamyslela se
"Tak co?" Čekali jsem co z ní vypadne
"Já nevím teď mě nic nenapadá" všichni jsme se začali smát.
Niall rozdal karty jen pro nás dva. S klidným svědomím jsem mohl říct že vyhraju.
Niky začala hrála celkem dobře do doby než dala srdcovou sedmu. Přebyl jsem ji žaludovou sedmou a tím jsem se zbavil i poslední karty.
Niky se na mě podívala přes její plný balíček karet.
"Nedá se nic dělat jdeme" pokrčil jsem rameny.
"Jamesi?" Oslovil jsem ho a on se zvedl. Šel za námi. Otevřel jsem dveře od ordinace a rozsvítil světlo.
"Co to děláš?" Mluvil James na Niky
"Nic jenom se mi zatočila hlava" snažila se vše zakrýt.
"Co se děje?" Vložil jsem se také do rozhovoru.
"To nic" maskovala to úsměvem.
"Nech toho a řekni pravdu" zpřísnil jsem hlas.
"Nic to není" zopakovala.
Pomohl jsem ji na lehátko a Jamesovi připravil všechny potřebné věci. Jakmile jsem mu je podal tak jsem si sedl vedle Niky.
James ji mlčky rozstřihl obvaz na ruce. To co jsem spatřil pod ním se mi nelíbilo.
"Jak to že to máš víc nateklý než před pár dny?" Podívali jsme se na ni přísně. Ona jen pokrčila rameny.
"Nechceš mi snad říct..." nechal jsem větu vyznít do ztracena.
"Co?" Zeptal se James a já už odcházel pryč. Došel jsem do kuchyně a ze stolu jsem si vzal krabičku s jejíma antibiotikama. Donesl jsem je do ordinace a sedl si za svůj pracovní stůl.
"Nechceš mi něco říct?" Tázavě jsem se na ni podíval. Nic neříkala. Měla sklopenou hlavu a dívala se do klína.
Vyndal jsem platíčko s prášky a přepočítal je. Přestala je brát zhruba za 3 dny co jsem ji je dal.
"Niky proč si nebereš ty léky?"
Jen pokrčila rameny
"Podívej se na mě" zvedla pohled a v očích měla slzy
"Proč nebereš ty léky?"
"J-já"
"Ano? Poslouchám"
"Četla jsem si ten papír"
"A co jsi se dočetla?" Začínalo mi to dávat smysl
"V-vedlejší účinky"
"A co jsi se tam dočetla tak hrozného?" Rozbalil jsem příbalový leták a zacetl se.
"Nic tady není co by ti mohlo vadit" opřel jsem si hlavu o ruku.
"Co s tím uděláme?"
"Co s tím chceš dělat?" Přidal se James
Znovu pokrčila rameny.
"Jamesi dneska si nejspíš ukážeme jak správně zavést kanilu" Niky zpozorněla a to bylo přesně to co jsem chtěl a potreboval.
Začal jsem shromažďovat potřebné věci na tácek. Bylo mi jasné že je za chvíli půjdu zase uklidit.
Přistoupil jsem i s nimi k Niky.
Podívala se na to a nic neřekla.
