Pohled Niky
Když jsem se ráno ráno probudila bylo mi mnohem líp. Uvědomila jsem si že jsem v nemocnici. Ze včerejší noci jsem si pamatovala jen něco málo. Opatrně jsem se posadila na postel a všimla si že vedle na posteli spí Niall a Harry.
V ruce jsem měla nějaké hadičky. Nechtěla jsem to. Chtěla jsem to dát nějak pryč. Akorát mě to bolelo.
"Niky" posadil se Harry na postel a nakonec i vstal
"Ahoj řekla jsem unaveně" a on mi dal další dávku antibiotik
"Jak se cítíš? Lehni si" zeptal se a vzal si na uši svůj stetoskop kterým mi začal poslouchat srdce.
"J-Já teď je to lepší" promnula jsem si oči.
"Jsi unavená?" Zeptal se
"Docela jo" kývla jsem
"Ještě ti zaměřím tlak a bude to všechno" oznámil a udělal to
"Teď se ještě prospíš ano?"
"Umm ne...ani se mi nechce spát" usmála jsem se.
"Budeš alespoň odpočívat" taky se usmál.
"Můžeš mi to vyndat nebo já?" Ukázala jsem na moji ruku a hadičky.
"Ani náhodou"
"Prosím" udělala jsem zoufalý obličej
"Ne" zakroutil hlavou a já se zamračila. Za pokus to stálo, ale Harry je vůči podobnému škemrání od svých pacientů imunní.
"Zdravím" vešel do pokoje nějaký muž. Nebyl to lékař. Měl dlouhý černý kabát a na krátko ostříhané hnědé vlasy.
"Dobrý den" pozdravil Harry a já si hned uvědomila kdo to je....
Tady máte něco málo...pár jsem si jich předepsala. Na víc se nemůžu marodím :(
