Bylo brzo ráno. S Jamesem jsem se už delší dobu nebavila. Nechyběl mi. Nevím proč, ale nechyběl. Byla jsem zamilovaná do někoho úplně jiného.
"Ahoj" rozloučili jsme se s Harrym a ja se vydala na autobus a on do práce.
Došla jsem až na zastávku a tam s dalšími lidmi čekala než přijede autobus. Nastoupila jsem a celou cestu přemýšlela. Těšila jsem se na holky.
Po skončení školy:
Obula jsem si boty a vzala na sebe bundu. Moc jsem toho za celý den nesnědla. Trochu se mi motala hlava, ale dalo se to vydržet.
Zavřela jsem skříňku a zamkla ji zámkem.
"Můžeme?" Zeptaly se mě Holky. S Rachel jsme se chytili za ruku. Oops
"Je ti něco?" Zeptali se mě po chvíli když jsme sli ze schodů, ale to už bylo pozdě. Znovu se mi zamotala hlava a já už letěla dolů.
Cítila jsem jen hroznou bolest v ruce a na hlavě.
"Niky!" Vykřikly všechny najednou. Dál už byla tma.
---
"Niky Niky!" Ucítila jsem hroznou bolest v levém zápěstí a začala se pomalu probírat.
"Zdravím jsem Charles" usmál se na mě nějaký mladík. Moc dobře jsem nechápala co potřebuje, ale byl docela hezký.
"Zdravím" zmohla jsem se na jedno slovo. Ležela jsem na studené zemi a byla mi zima.
"Jsem lékař a s mým kolegou ti pomůžeme"
Sakra
"Ne to ne"
"Ale ano" cítila jsem jak mi na obličej padá něco mokrého. Na zem padaly kapičky vody. Nemohla jsem se udržet a po tvářích mi začali stéká slzy. Jedna za druhou. Moc jsem to nevnimala.
Jen jsem ležela a vnímala bolest v té ruce a zimu. Byla jsem vyčerpaná. Zavřela jsem oči a opět viděla tmu.
Probrala jsem se až do bíle zařízené místnosti. Takový povědomí hlas.
"Harry?!" Zachraptela jsem a po tváři se mi spustili další slzy.
"Niky díky bohu"
"Co se stalo?"
"To bych se měl ptát já" usmál se "pamatuješ si všechno?"
"Ja nevím"
"Nic se neděje" pohladil mě po tváři. "Nejdřív se podívám na tohle a pak uděláme ultrazvuk. Mezi tím by měli dorazit ty rentgenové snímky"
Přiložil mi ruku na čelo. "Nevypadá to na šití" zamyslel se. Ani nevím co se mi stalo. Soustředila jsem se jen na bolest v mojí ruce.
"Ahoj tati" uslyšela jsem jemný hlas a po chvíli do místnosti vstoupil i Liam a podal Harrymu nějakou velkou obálku.
Lili! Pomyslela jsem si
"Ahoj Niky"
"Ahoj Lili" snažila jsem se o úsměv
"Co tu děláš?" Zeptala se se zájmem
"Nejspíš umírám" bylo mi opravdu zle.
"Nikdo tady neumírá. Niky rekni mi kdy jsi jedla naposledy" zvedl Harry obočí
"Noo"
"Hmm?"
"Nevím nepamatuju si to. Nejspíš včera večer?"
"To hádáš?"
"Ne, proč trefila jsem se?"
"Ne jen že jsem se ptal"
"Tati víš že nemocnice je jediný misto kde něco pozitivního znamená něco hodně špatného" ozvala se zaujatě Lili
"Máš pravdu, ale řekni mi kam na to chodíš"
"Je chytrá po tobe kde myslíš že to bere?" Usmála jsem se
"Dobře" oddechl si Harry. "Podívám se na ten rentgen"
Vyndal z obálky snímky a připevnil je na tabuli kterou rozsvítil. Udělalo se mi znovu špatně.
"Páteř vypadá v pořádku. Za to ta ruka se mi nelíbí"
"Nedá se nic dělat je mi líto budeš muset na operaci" řekl se smutným výrazem ve tváři a ja už teď věděla ze se mi to nelíbí.
