Pohled Niky
Nechtěla jeem jet bez Harryho ale nic jiného mi nezbylo. Musel se starat o Lili a Nialla. Nebylo mi nejlíp a tak jsem nastoupila k Liamovy do auta a společně jsme se vydali na cestu. Za pár dní je koncert a já se už nemůžu dočkat. Když jsme přijeli k Louisovy do ordinace tak první co udělal bylo že rozsvítil. Liam si sedl na jeho zubařské křeslo a mě si posadil na klín. Louis se převlékl a umyl si ruce. Vzal si rukavice a nějaké pomůcky. Chvíli jsem ho sledovala, ale pak jsem se musela soustředit na bolest v mém zubu. Bolelo to tak až mi začali téct slzy. Nemohla jsem je zastavit. Prostě to nešlo.
"Niky nebreč ještě se nic neděje" ujišťoval mě Liam a pritom mě držel za ruku.
"Hrozně to bolí" vzlykla jsem a chytila ho pevněji. Po chvíli si k nám už sedl Louis. Měl na obličeji roušku a v ruce nějaké předměty.
"Ničeho se neboj jenom se podívám dobře?" Řekl mi a já trochu kývla na souhlas. Mírně jsem otevřela pusu a Lou rozsvitil světlo. Po té mi do pusy strčil zrcátko. Chvíli se díval a pak ho vyndal.
"Je to levá horní čtyřka?" Zeptal se. Chvíli jsem se na něj dívala než jsem to pochopila, ale pak jsem kývla. On mezitím dal zrcátko na tácek a postavil se.
"Uděláme rentgen" pronesl a šel do vedlejší místnosti. Já s Liamem jsme ho následovaly.
"Sundej si prosím náušnice a řetízek jestli máš" řekl a já začala sundavat. Když bylo všechno dole tak jsem šla za Louisem. On mi dal dlouhou těžkou vestu a postavil mě doprostřed nějaké věci. Informoval mě a odešel. Když se vrátil tak mi odebral vestu a já si šla opět pro náušnice. Liam mi je pomohl nasadit a poté jsme šli zpět do ordinace. Louis na počítači otevřel snímek a když ho viděl tak nebyl zrovna nadšený.
"Podívej" řekl a na počítači mi něco ukazoval.
"Víš co to je?" Zeptal se
"Ne?"
"To je zub" usmál se "roste ti tam nový to znamená že tlačí na tenhle pro to tě to bolí. Když jsi měla rovnátka tak se nemohl hýbat aby vypadl a já si ho předtím nevšiml Takže je to moje chyba"
"Co s tím mám tedy dělat?" Řekla jsem ale přitom se bála odpovědi.
"Nedá se dělat nic jiného než že ti ho budu muset vytrhnout. Ničeho se neboj všechno ti ukážu" začal si shromažďovat věci které na to budou potřeba.
"Ale já to nechci" začali mi znovu téct slzy po tvářích.
"No tak nic to nebude" řekl Lou a znovu si nasadil roušku a rozsvítil světlo.
"Teď ti dám injekci potom nebudeš nic cítit dobře?"
"Ne"
"No tak otevři pusu" řekl mi znovu. Chvíli jsem se rozmýšlela nic jiného mi nezbývalo a tak jsem jí otevrela. Louis mi dal injekci do patra a pak do dásně. Chvíli čekal a pak se mě dotkl.
"Cítíš to?" Zeptal se. Jen jsem kývla záporně hlavou.
"Dobře tak jdeme na to"
"Má to jednu výhodu víš jakou?" Zeptal se znovu a já opět kývla že ne
"Po tom musíš jít zmrzlinu" usmál se a vzal kleštičky. Zavřela jsem oči protože to světlo bylo příliš ostré a po chvíli už byl zub venku. Cítila jsem úlevu že to mám za sebou. Louis položil všechno nářadí které měl na tácek i s mím zubem. Vzal tamponek a otřel s ním krev která mi tekla z dásně. Ten po té vyhodil a dal mi tam jiný.
"Skousni" řekl a já to udělala. "Takhle si to necháš až domů jo?" Kývl na mě a sundal si rukavice a roušku. Ještě jsem chvíli seděla na Liamově klíně.
"Chceš ten zub?" Zeptal se a já pokrčila rameny. Bylo mi to jedno. Vsechno co jsem teď chtěla bylo jen brečet. Lou ten zub zabalil a dal mi ho do kapsy. Obejmula jsem Liama a nechala slzy ať volně proudí. Ten mě obejmul na zpět a po té už jsme se rozloučili s Louisem a Liam mě odvezl domů.
