"A kde je ta pointa?" Zeptal se James
"Ne neříkej mu to!" Vykřikla Niky.
"Docela by mě to zajímalo" usmál se na ni
"Ne!" Začala znovu křičet
"Poblinkala mě" vysvětlil jsem
"Aleeeee" Niky si založila ruce na prsa a uraženě se dívala z okýnka. James se tomu začal okamžitě smát.
"Jak se ti to povedlo?" Otočil se na ní
"Nemluv na mě neni to vtipný!" Praštila ho do ramene
"Tak se uklidníme" řekl jsem klidně a zabočil k nemocnici. Zaparkoval jsem auto a Niky otevřel dveře. Chytil jsem ji v podpaží a i s Jamesem jsme pomalu šli dovnitř.
"Co semnou teď bude?" Ptala se nervózně. Naštvanost ji teď pustila.
"Takže teď půjdeme k Liamovi protože už by měl být v práci"
"A co tam?"
"Jamesi a co tam?" Dodal jsem
"Takže za prvé ti to vydezinfikuje pak ti to namaže mastičkou aby jsi to neměla oteklý a proti zánětu. Obvaz a CRP" vychrlí James
"A jak se bude léčit?"
"Antibiotika"
"Správně" poplácal jsem ho po rameni
"Já si myslím že jsem si to rozmyslela" zastaví se Niky.
"Ty jsi neměla nic na rozmýšlení" trochu ji zatáhnu
"Ale nechci tam!" Udělá krok zpět
"Takhle by to nešlo" přistoupí k ní James
"Prosím" řekne tiše a James ji chytí za ruku. Vytrhne se mu a udělá další dva kroky zpět.
"Zlatuno nechtěj abych to dělal násilím" Niky se pousměje nad tím oslovením, ale nikam se nepohne.
James si k ní dřepne a chytí ji kolem pasu. Přehodí si ji přes rameno.
"Půsť mě!" Snaží se Niky dostat dolů, ale marně. Chvíli na ně koukám ale pak se vydám za nima. Niky nemá šanci nic vidět protože ji vlasy zakrývají obličej.
Doběhl jsem na recepci a zjistil jsem že Liam už je v práci. Došli jsme tedy do jeho ordinace a James postavil Niky na zem.
"Nesahej na mě!" Vyjekla a začala couvat.
"Nechceš abychom jsme tě tady naháňeli po celé ordinaci jako malou holku" přidám se
"Já to nechci" vzlyká a couvá pořád do rohu mistnosti kde si sedne do rohu a dá si kolena k bradě.
"Nech toho" přijde k ní Liam a pohladí ji po vlasech.
"Nechci nic z toho" mluví si do klína
"Z čeho?"
"Nechci to tetování nechci nic"
Je to špatný. Pomyslel jsem si. Začala na ni doléhat psychika.
"Pojď sem" přišel jsem k ní a chytil si ji do náruče. "Až se ti to zahojí tak s tím něco uděláme. Dobře?" Posadil jsem ji na lehátko a celou dobu u ni stál. Měla nohy obmotane kolem mého těla a hystericky brečela.
"Poslouchej mě" začal jsem "když ti teď dám kapičky aby jsi se uklidnila vezmeš si je?" Snažil jsem se ji zklidnit, ale nic nepomahalo. Záporně zakroutila hlavou a pokračovala v pláči. Přitiskla se mi obličejem na hrudník.
"Li dej mi prosím tě 5mg apaurinu" řekl jsem a Liam začal shromažďovat všechny potřebné věci.
"Jamesi můžeš?" Prohodil jsem se s Jamesem. Obejmul Niky stejně tak jako já předtím. Já jsem pomohl Liamovi s přípravou a pak jsem se vrátil zpět.
