Nejdřív bych chtěla moc poděkovat Rebecca0004 ♡:)
A teď můžete začít číst :D
Pohled Niky
Od doby co se James probudil už uběhlo pár týdnů z nemocnice ho již pustili a on si pomalu, ale jistě začínal vzpomínat.
Bylo pár dní před novým rokem a já přišla domů od své kamarádky Em. Cítila jsem se zvláštně. Harry byl ještě v práci a Niall nejspíš poslední den v nemocnoci. Bylo okolo páté hodiny a já si připravila večeři. Dala jsem si rohlík se salámem a nějakou zeleninu.
Tak hrozně moc mě bolelo břicho. Lehla jsem si na gauč a schoulela se do klubíčka. Bolelo to tak hrozně moc. Když už mi nepomohla ani termo lahev byla jsem v koncích. Jiné léčení metody jsem neznala.
--------
"Niky jsem doma" ozval se Harryho hlas a já si uvědomila že jsem nejspíš usnula. "A vedu ti nekoho" dodal a já věděla že se usmál. Neměla jsem tušení koho má na mysli. Ukápla mi slza a já se se víš námahou zvedla a šla jsem ho pozdravit.
"Co je ti?" Řekl když jsme se přivítali. Byl tu s ním i James.
"N-nic jsem unavená" zalhala jsem, ale jemu to nejspíš pro zatím stačilo.
"Jen aby" usmál se "my teď s Jamesem půjdeme do ordinace, kdyby jsi něco potřebovala jsme tam"
"Dobře" řekla jsem a oni tam společně odešli. Lehla jsem zpět a chvíli sledovala televizi.
Harryho pohled
Nebyla unavená bylo jí moc špatně. Viděl jsem to na ní. Společně s Jamesem jsme šli do ordinace kde jsme vyřídili nějaké papíry a pak se vrátili zpět. Niky už nebyla v obýváku. Jemně jsem otevřel dveře jejího pokoje a viděl ji na posteli s mobilem v ruce. Přistoupil jsem k ní a klekl si na zem. Po chvíli odvrátila oči od telefonu a položila ho na noční stolek. Dívala se mi do očí a já do těch jejích.
"Nechceš mi něco říct?" Zeptal jsem se jemně a ona záporně kývla hlavou.
"Je ti špatně viď" pohladil jsem jí po vlasech a jí ukápla slza.
"Trochu" odkašlala si a zvedla se do sedu.
"Trochu víc řekl bych" sáhl jsem ji na čelo které bylo dost horké. Ona se na mě podívala a po chvíli sklopila pohled. S něčím si pořád hrála v prstech.
"To nic skočím si pro teploměr" řekl jsem ji a šel do vedlejší místnosti. Vzal jsem si sebou i svojí tašku abych se nemusel vracet. Vrátil jsem se zpět k ní do pokoje. Když mě spatřila tak se okamžitě postavila na zem.
"Řekl jsi jen teploměr"
