-8-

123 8 0
                                    


✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨


Hyunjin

Nandal mu to všechno! Usmál se a pohladi ho po vlasech. ,,Moc rád. Stejně dneska mám volno” pousmál se. Upravuje mu vlásky. ,,ty jsi ale rozcuchaný, hezoune” uchechtl se

Dá mu pusu na tvář. ,,Klid..byl milej. Je hodnej.” Sedl si naproti něj. Čekuje ho

Felix

Nad tou poznámkou o mých vlasech jsem se začervenal a když mi dal pusu na tvář, tak jsem přímo rudl. "Klid…byl milej. Je hodnej." Řekl a sedl si naproti mě. "Milej? Hodnej? To ani náhodou! Kuje pykle!" Řekl jsem naštvaně a opřel se zády o židli. "Yuki je ukázkový typ člověka, na kterého si musíš dávat pozor." Pronesl jsem a naklonil se přes stůl. Svou dlaň jsem položil na hřbet jeho ruky. "Slib mi, že budeš dávat na sebe pozor." Žádal jsem ho vážně.

Hyunjin

Čekuje ho. ,,Dobrá..dám si na něj pozor. Bojíš se takhle o mě, jo?” Zrudl lehce. ,,Roztomilé” zatahal ho za tvářičku^^ ,,Neboj se, určitě mu jen došlo jeho chování”

Y: chce mu ho přebrat. Zkusit se vyspat s klukem a pak ho pošle do prdele ^^

Felix

"Jo, bojím se o tebe. Nechci aby ti někdo ublížil." Přiznal jsem se a cítil jak jsem rudý až na zadku.

Nedošlo. Na to až moc dobře znám Yukiho.

Po snídani jsme se odebrali ke mně a společně pověsili ten obraz.
Pak jsem popadl tašku, peněženku a seznam, který jsem si připravil na nákup a vydali se autem do nákupního centra.

V cetru jsme se chvíli procházeli a drželi se za ruce. Hyunjin dokonce propletl naše prsty.

Prošli jsme pár obchodů a zkoušeli si i pár oblečení. Dokonce máme i hodně podobný vkus na oblečení.
Nakonec jsme si koupili stejné kloboučky v černé barvě a padla nám do oka i krásná, heboučká deka v modré barvě.

Pak jsme si sedli do jednoho bistra a poobědvali jsme. Jinniek se rozplýval nad tou dekou a já měl radost, že má on radost.

Po obědě jsme nakoupili a vydali se domů. Hyunjin chtěl jít do svého bytu ale já ho zatáhl za ruku ke mně.

Hyunjin

,,Felixie, já si zalezu na gauč pod tu deku!” Sundal si kalhoty a dal si je přes gauč. Vleze si na gauč, zakryl se tou heboučkou dekou. Zavrni spokojeně. Pozoruje ho. ,,Napsal mi Yuki” zamumlá. Uz v tom obchodaku. ,,chce mě zítra pozvat do restaurace” čekuje Felixovo reakci.

,,Můžu jít?” Vůbec nechápe, proč se ho vůbec ptá. Jako kdyby byl s ním ve vztahu. Ale prostě se ptá no. Vezme si telefon a čeká, co mu na to jako řekne

Felix

Vykulil jsem oči. O co mu sakra jde?! A proč chce Jin mé svolení? Chtěl jsem mu to zamítnout ale na to nemám právo. Nejsme spolu ve vztahu i když bych si to přál co přál toužím po tom. Toužím po něm. Stačil jeden jediný pohled na něho a já se zamiloval.

Přešel jsem k pohovce a dřepl si k němu. Byl tak rozkošný s tou dekou přehozenou přes sebe. Vzal jsem jeho ruce do svých dlaní a upřel na něj pohled. "Nemůžu ti v tom bránit ale zase ti to nemůžu doporučit, Jinnie." Řekl jsem a jednou rukou mu dal vlasy za ucho.

Hyunjin

,,můžeš” pousmál se ,,nechám si to líbit” pozoruje ho. Stiskl jeho ruce. ,,Řekni mi, když ti to vadí, jo? Nevadí mi, že máš na to jinej názor a že nechceš abych šel. Prostě to řekni. Neurazím se”

Věnoval mu povzbudivej úsměv

✨ To by continued…✨

Nový sousedKde žijí příběhy. Začni objevovat