Nový soused

-31-

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Hyunjin

⭐️Další den⭐️

Probudil se dřív než Felix. Sedl si a čekuje před sebe. Moc dobře tuší, že se něco děje. Fňuk..sleze z postele a jde se vysprchovat. Sere ho ten divný pocit!
Osprchoval se a oblékl se do Felixovo oblečení. Nemůže přestat se furt pohybovat. Musí být v pohybu. Jinak ho divně bolí břicho. Zamračil se. Zhitl z Felixe deku! Hitne ho! To mu určitě něco udělal on!

Felix

V polospánku jsem rukou hledal deku ale bez úspěchu. Zvedl jsem hlavu a koukl na Jina, který stál u postele s dekou. Nevypadal zrovna přátelsky. "Lásko, víš, že tě miluju ale jestli mi nevrátíš tu deku a nenecháš ještě chvíli spát, tak za sebe neručím." Pronesl jsem unaveně a zabořil jsem hlavu do polštáře.
Doufal jsem, že se mi deka vrátí a dopřeje se mi ještě chvilka na spánek ale nic se nedělo. Koukl jsem se na něj. Deka byla pohozena na zemi a Jin stále stál u postele s tím rozdílem, že měl překřížené ruce na hrudi. "Provedl jsem snad něco?" Optal jsem se nechápavě. V hlavě jsem si promítal celou noc ale na nic neobvyklého jsem si nevzpomněl.

Hyunjin

,,Ty!" Kousl ho do ruky. Do ramene! Je naštvaný. Protože se cítí lehce ve stresu. Když neví, co se s nim děje! Uteče do koupelny a zamkl se tam. Neví co má jako dělat.

Felix

Tak tohle jsem už vůbec nechápal. Co se do prdele děje?!
Zavolal jsem Kimovi.

K: "Dobré ráno, Felixi."

F: "Ahoj Kime, hele mám teď trochu problém s Jinem...."
Spustil jsem na něho a začal mu vyprávět co se s mou láskou děje.

K: "A léky nevysadil?"

F: "Ne. Sám dohlížím na to aby je pravidelně bral."

K: "Dobře. Dej mi tak půl hodinky a já přijedu."

F: "Dobře, díky Kime."

K: "Nemáš zač. Zatím ahoj."

F: "Ahoj."

Zavěsil jsem a šel hledat Jina. "Lásko, kde jsi?" Volal jsem na celý byt.
Od té doby, co jsme spolu, tak se víc chová jako neko než jako člověk. Takže to, že mě kousl mu nezazlívám. Hodně jsem se dozvěděl o nekách a taky dost přečetl a tak vím, že tohle není jejich obvyklé chování. Útočí jen když jsou podráždění.
Za dveřmi koupelny jsem slyšel tichý pláč. Vzal jsem za kliku a chtěl ji otevřít. Zamčeno? Tohle je vážné. "Jinnie, otevři mi." Zavolal jsem na něj.

Hyunjin

,,Nechci!" Vleze si do vany a schoulil se. Je mu tohle všechno dost nepříjemný. A sám nevi co se děje.. a ještě k tomu ty psychické problémy. Měl by si raději už vzít prášek. Aby si něco neudělal.

Felix

Šel jsem do kuchyně se podívat, jestli si vzal už prášky. Koupil jsem mu dávkovač a spolu ho doplňujeme každý týden. Podíval jsem se na čtvrtek ráno. Ještě tam byly. "Sakra." Ulevil jsem si a rychle se vrátil ke koupelně.
"Lásko, pokud ty dveře neotevřeš, tak je vypáčím a věř mi, že jsem toho schopný." Zavolal jsem na něj přes dveře. Potřebuji se k němu dostat ať se mu to líbí nebo ne.

Hyunjin

,,N-nebuď naštvaný! Nebo ti neotevřu.." zamumlá. Čekuje smutně dveře. Přemýšlel, zda má otevřít dveře. Pak se zvedl a otevřel dveře. Ček smutně Felixe. Utře si slzy

Felix

Nakonec mi otevřel. Hned jsem si ho prohlížel jestli je v pořádku. Fyzicky vypadal, že je, horší je to s psychikou. "Lásko, co je s tebou?" Optal jsem se ale nečekal jsem na odpověď a ochranářsky si ho přitiskl do náruče.

Odvedl jsem ho do obýváku a uložil ho na gauč. Domem se rozezněl zvonek. "To je Kim. Hned budu u tebe, lásko." Řekl jsem mu a líbnul ho na čelo.

Rychle jsem otevřel.

"Ah... páni, ty vypadáš." Poznamenal Kim s úsměvem. "O mě se nestarej a tam běž za Jinem, je v obýváku na gauči. Já ti mezitím připravím kávu." Hned jsem ho poslal za nim.

S kávou jsem se vracel do obýváku. "Tak jo, hele využiju vaší kuchyň a udělám pár testů abych zjistil, co ti je." Řekl Kim Jinovi. Jin na to kývl.
Zastavil se u mně a převzal si kávu. "Zůstaň u něj. Je rozrušený." Poradil mi. "Dobře." Souhlasil jsem a sedl si vedle Jina. Objal jsem ho a hladil ho ve vlasech.

Hyunjin

,,U-umřu?" Spitl. ,,Já a nechci umřít.." zamumlal..schová se mu pod tričko. Kouše ho jemně do milkies. Uklidňuje se tak teď.
,,Už ví..co mi je??? Hm?"

Felix

"Co blázníš?? Ty neumřeš!" Vyhkl jsem na něj. Schoval si hlavu pod tričko. Jemně mě kouše do bradavek. Jeho to možná uklidňuje ale mě to docela vzrušuje.
Přestal a vzhlédl ke mně. "Už ví...co mi je??" Optal se.
"Ne lásko, ale Kim na to příjde." Řekl jsem mu a spojil naše rty. Něžně jsem ho líbal, dokud jsem neuslyšel: "Tak a mám hotovo." Rychle jsme se od sebe odtrhli a koukli na Kima, který k nám šel s úsměvem.

✨ To by continued...✨