Nový soused

-34-

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Hyunjin

Je zamčený v koupelně a lezi ve vaně. Dívá se jak mu po ruce teče krev. Nemůže za to..bez prášků je úplně mimo. Neměl být Felix na něj takový, když není pod práškama. To by ho tohle ani nenapadlo

Aki: čekuje. Čekuje tatínka!^^ natahuje k němu ruce. Chtěl by na něho^^

Felix

"Jinnie, kde jsi?" Hledal jsem ho. Zkusil jsem otevřít koupelnu. Byla zamčená. "Jine! Otevři ty dveře!" Křikl jsem. Ticho.
"Dobře jak chceš!" Řekl jsem a vší silou narazil do dveří až se tam udělala díra a já se natáhl na kliku a klíč. Odemkl jsem a vešel dovnitř.
"Jinnie!" Křikl jsem a přiběhl k němu.
Byl bledý a zápěstí měl celé krvavé.
Vytáhl jsem mobil a volal záchranku.
Snažil jsem se zastavit krvácení. "Lásko, tohle mi nedělej." Řekl jsem roztřeseným hlasem a neřešil jsem slzy, které mi tekly po tváři.

Hyunjin

Vzal mu telefon. ,,Žádnou s-sanitku nepotřebuju" Zamručí a odhitl mu ho pryč. ,,N-nemáš mě rád..v-vyhrožuješ mi" koukl se na druhou stranu aby nekoukal na neho

Aki: leze po čtyřech. Chce za tátou!

Felix

"Oli, vem prosím Akemiho do obýváku." Řekl jsem ji přes rameno a nespouštěl oči z Jina.
"Dobře a sanitka je na cestě." Oznámila nám a odešla i Akemim do obýváku.

"Lásko, jak můžeš říct, že tě nemám rád?! Já tě miluji. Miluji tvůj úsměv, miluji jak se na mně díváš, jak se mě dotýkáš. Dal jsi mi to nejkrásnější, cos mi mohl dát. Lásko, chci mít s tebou kupu dětí a chci aby byli všichni po tobě, protože ty jsi to nejcennější co mám." Řekl jsem a cítil jsem jak stékají slzy po tváři.
"Nevyhrožoval jsem ti schválně. Nechci aby ses takhle ničil, protože to ničí i mně. Nechci aby si tě takhle pamatoval Akemi." Dodal jsem a pohladil ho po vlasech.

Hyunjin

Pohladí ho po tváři tou bolavou rukou..,,Prosím sanitku ne..nechají si mě tam a do psychárny..zesmutni. ,,U-už mi to neříkej p-prosím..ani nevíš jak mě to boli..co si řekl..jsem normální! Nemusíš mě nutit se r-rozhodovat a vyhrožovat mi.." stečou mu slzy. ,,p-prosím nevolej"

Aki: začne plakat..chce k mamince už! Už je dlouho bez ní :(

‚‚N-nebreč ale.." rozklepeníma rukama mu utírá slzy

Felix

"Dobře, lásko, uděláme kompromis, ano?" Navrhl jsem a pohladil ho po tváři. "Zkusíš to bez léku ale pokud budu vidět, že se tvůj psychický stav zhoršuje nasadíš si zase léky, souhlasíš?" Řekl jsem na to Jin pokýval hlavou. "A teď budeš můj hodný kocourek a necháš se ošetřit lékařem ty rány, neboj se do žádné psychárny tě nenechám zavřít." Dodal jsem a políbil ho.

Oli přivedla lékaře k nám a ti hned začali ošetřovat Jina.
Stál jsem opodál a sledoval je.

Hyunjin

Diva se na to..ček očkem prcka. Má ho na sobe Felix. Akemi je maličkej na to aby porozuměl o co jde. Zamával prckovi.. pousmál se. Nepotřebuje prášky. Jako jo, potřebuje je rozhodně. Ale on si myslí, že ne.

Aki: zamává!!^^ obejme tatu kolem krku a žvatlá mu něco. Povídá o maminkies!

Felix

Měl jsem v náručí našeho synka, který se ke mně tiskl.

Doktor nám doporučil jednu noc v nemocnici na pozorování ale to jsme jak já tak Jin odmítli. Vysvětlili jsme mu, že máme rodiného lékaře, kdyby náhodou a oni s tím teda souhlasili.

Záchranáři odešli a Jin si konečně vzal Akemiho do náruče. Akemi se na něj natiskl a byl spokojený. Jin vypadal taky už klidnější a já se usmál.

Vyprovoodil jsem Oli a vrátil se ke své rodině, za kterou jsem byl rád.
Jin zrovna krmil Akemiho a já je tiše pozoroval.

Jo vypadá to, že Jin opravdu zvládne výchovu dokonale.

✨ To by continued...✨