Nový soused

-16-

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Felix

Nevěděl, že už jsem asi tak pět minut vzhůru ale tohle buzení jsem nečekal. Hned jsem ho objal kolem pasu a stáhl ho do postele pod sebe. Hned jsem si na něj sedl, chytl mu ruce a uvěznil je na matraci v úrovni hlavy. "Takhle se nebudí milujicího člověka, lásko." Řekl jsem a políbil ho.
"Když já si nemohl pomoct." Pronesl po polibku. "Aha ty sis nemohl pomoct?! A já si teď nemůžu pomoct v jedné věci." Šeptl jsem mu do ucha a začal ho lechtat.

Hyunjin

Začne se smát! ,,N-nech!" Odstrčil ho jemně od sebe! Zazubil se. ,,Umm! Neprovokuj..to je to nejhorší co můžeš dělat, Felixi!" Sleze ,,A dělej. Máš tam jídlo a svačinu do práce!" Jde

Felix

"Jsi tak sladký, když vyhrožuješ." Poznamenal jsem s úsměvem ale nechal jsem toho.

Když mi oznámil, že na mě čeká jídlo a svačina do práce, musel jsem se usmát. Je to poklad. Pomyslel jsem si a s dobrou náladou vstal.
Jelikož mi zbufl tričko a nemohl jsem najít své trenky, tak jsem zase pro změnu použil já jeho šatník. Našel jsem nějaké černé tílko i trenky a oblékl si je.
Nejdřív jsem zavítal do koupelny, kde jsem si opláchl tvář studenou vodou a pak šel do kuchyně.
Jin na mě viděl své tílko a vyjekl překvapeně: "Hej, moje tílko!" A ukázal prstem na mě.
"A moje tričko, takže nebrblej a vsadím boty, že i moje trenky." Pronesl jsem a přistoupil k němu. Líbnul jsem ho na tvář. "Děkuju, že se o mně tak hezky staráš." Poděkoval jsem a sedl si ke stolu. Na to se usmál a popřal mi dobrou chuť.
"O čem se ti zdálo, že ses tak hezky usmíval?" Optal se Jin a láskyplně se na mě díval. "O naší rodině, zlato." Odpověděl jsem s úsměvem.

Hyunjin

Podepře si bradu a pozoruje ho. ,,O naší rodině, juu?" Usmál se a pozoruje ho^^ ,,Jsi takovej hezounek" zavrní. Chytl ho za ruku ,,Až přijdeš z práce. Budu mít menší překvapenííí!" Zaculil se a kouká na něj

Felix

Vezmu jeho ruku do své dlaně. "Hmm. A jaké?" Optálal jsem se s úsměvem. Nejraději bych se vykašlal na celou práci a mazlil bych se s ním celý den ale někdo musí platit nájem.

"Jinnie, co se ti přihodilo, že nesneseš společnost žen?" Optal jsem se. Nechci do toho moc šťourat, protože vím, že to není zrovna příjemné téma ale chci to vědět, kvůli úřadům. Navíc tomu, pokud budeme mít děťátko, tak mé sestry budou u mně nasáčkované častěji.

"Zlato, věřím, že to je citlivé téma ale já to potřebuji vědět, už kvůli úřadům a kvůli obych ti mohl pomoct." Dodal jsem a svou volnou rukou jsem ho pohladil po našich spojených ruk.

Hyunjin

,,Máma mě týrala..málem jsem umřel." zamumlá smutně. Obejmul ho jemně. ,,Prostě od té doby nemám rád ženy. Ani holčičky. Nic. Jen kluky." zamumlá.. čekuje ho :( ,,A to překvapení ti neřeknu"

Felix

Přitiskl jsem si ho víc k sobě. "Promiň, že jsem se ptal." Pohladím ho po vlasech.

"Dobře, půjdu se domů vysprchovat a obléct. A jak budu vycházet stavím se ještě u tebe." Pronesl jsem a líbnul ho na nosík.

Jak jsem řekl, tak jsem po snídani taky udělal a asi po patnácti minutách jsem na něj ťukl.
Vykoukl a hned mi dal klíč od svého bytu s tím ať pořád nezvoním. Usmál jsem se na něj a vášnivě ho políbil.

"Hey, příště jak budete dělat prasárny, tak si zavřete balkón. Slyšela vás celá čvrť." Sykl na nás Yuki, který procházel kolem nás. Šlo vidět jak mu každý krok dělal problém. "Tak nemáš poslouchat a nezáviď." Zvolal jsem na něj s úsměvem.

"Jdu do práce ale vůbec se mi nechce." Přiznal jsem se Jinovi. "Já vím." Přitákal a ještě mě naposledy objal. "Ahoj." Rozloučil jsem se ještě s letmým polibkem a utíkal od něj jinak bych už nešel vůbec.

✨ To by continued...✨