Nový soused

-5-

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Hyunjin

"Vypadá to úžasně!" Usmál se a nese si to ke stolu!^^ hned ochutnal. ,,Uhm! Mňam! Já mám zmrzlinu fakt hrozně moc rád" usmívá se pořád. Je mu s ním dobře.

,,Zítra to teda platí?" Koukl se na něho

Felix

Byl jsem rád, že vidím na jeho tváři spokojený úsměv.

"To víš, že platí." Odpověděl a na nos mu nanesl trochu mé škehačky. Vypadal roztomile.

Hyunjin

Ček. Zasmál se ,,notaaak!" Utře si to prstem a olízl si ho. Zamumlal si něco! A začne zas jíst. Pozoruje ho občas očkem. ,,jsem rád, že si zatím rozumíme."

Uchechtl se ,,Ze začátku jsem si myslel, že jsi nějaký uchyl. Tak divně jsi se koukal a já měl z toho divný pocit" zazubil se

Felix

"Taky jsem rád a jo promiň, že jsem na tebe tak civěl, znažil jsem tě odhadnout. Vypadá to, že jsi fajn." Pronesl jsem.

Byl jsem rád, že je tady. Teď mám jen obavy aby mi po několika měsících zase neutekl.

"Snad mi odsud jen tak rychle neutečeš." Pronesl jsem trochu zachmuřeně.

Hyunjin

,,Neboj! Já určitě tentokrát neuteču. Jelikož se tu se mnou bavíš aspoň tyy. Tak nemám takovej důvod asi hned tak odejít"
Řekl mu s klidem. Pozoruje ho. ,,A co rád děláš ve volném čase?? Zpíváš?"

Felix

"Zpívám i když víc mě baví rap, plavu, hraju fotbal, peču, rád chodím na masáže a do sauny. A ty?" Optal jsem se nazpět a podíval se na něj.
Najednou mi pohled spadl na rty. Jak asi chutnají? Ptolítlo mi hlavou.

Hyunjin

,,To je hezkeee" usmál se ,,Já kreslím a rád koukám na filmy" zazubil se na něho. Všiml si jeho pohledu na své rty.

Vůbec mu to nevadí. Nad čím to asi přemejšlí? Padli jsme si do oka!? Láska na první pohled. Uchechtl se v hlavě.

Felix

Raději jsem sklopil zrak aby to nebylo tak moc okaté, že na něj civím, teda na jeho rty.

"A jaký žanr máš nejraději?" Optal jsem se.
Chci o něm vědět všechno.

Ani vlastně nevím jestli je na kluky nebo na holky i když jeho chování nasvědčuje, že je na kluky ale stále to nevím jistě.

Hyunjin

,,Mám moc rád horory. Ale pak jsem podělaný" zazubil se. ,,Prostě občas věřím na duchy! Protože vzdycky vecer neco slysim" zamumla

Olizl si ret.. čekuje ho

Felix

Olízl si spodní ret a mě vynechalo srdce úder. Do háje, co to děláš?! Říkal jsem mu v duchu. A co děláš ty?! Odvětila mi má mysl. Odvrátil jsem pohled.

"Z hororů si dělám srandu ale co se týká těch duchů, tak z nich mám respekt." Řekl jsem vážně.

Já sám se s pár entitami setkal. Bylo to příjemné i nepříjemné setkání.

Už jsem se nadechoval, že mu položím další otázku, když mi najednou zazvonil telefon.

Zvedl jsem ho bez toho abych se koukl, kdo mě nahání.

F: "Prosím"

"Ahoj Lixíku, pustíš nás dovnitř?" Ozval se na druhé straně. Odtáhl jsem mobil a koukl se na displej. Rachel?

F: "Hele dnes se mi to nehodí, Rachel."

R: "To máš smůlu, my stojíme před tvými dveřmi. Hey Lixi, buď hodný a pusť nás." Ta poslední věta nezněla od Rachel.

F: "To jsi ty Oli?

O: "A kdo jiný? Řekla a obě se začaly smát.

F: "Tak jo. Za chvíli jsem u dveří."

Řekl jsem a tím tipl hovor. "Ehm Hyunjine, mám za dveřmi své sestry, které mě strašně rády přepadají, kdy se jim zamane." Prozradil jsem mu. "V pohodě. Stejně jsem tě zdržel už dlouho." Řekl a u toho se začal zvedat. "Ne, prosím ještě zůstaň." Žádal jsem ho a sám se divil. Proč jen ho nechci nechat odejít?

Chvíli uvažoval ale pak nakonec souhlasil, zacož jsem byl rád.

Vpustil jsem dovnitř své sestry, které mi hned padly kolem krku s výkřikem: "Lixiku." Což jsem nesnášel.
Tohle určitě Hyunjin slyšel.

✨ To by continued...✨