Nový soused

-43-

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Lulu

Sklopil ouška a čekuje ,,Když já se bojím.. neviděl ještě neka..Hyunjin nemá aspoň ouška a ocásek” zamumlá a hamisuje

Hyunjin

,,Nemyslím si, že by měl s tím problém. Je to perverzák!! Minule nakukal Felixovi. Ať mi koupí obleček” prsk

Lulu

Zasmál se

Felix

"Hele, tento maník ti neublíží. Zná Jina a ví o něm, že má geny neka. Vlastně bude s tebou i rád." Řekl jsem vážně. Lulu si zaslouží hodného mladíka, který ho bude milovat a starat se o něj.
"Jo a málem jsem mu ten obleček koupil ale to by mi ho Jin omlátil o hlavu." Dodal jsem se smíchem.
"Pozítří máme domluvené grilování na jeho zahradě. Jestli chceš, můžeš jít s námi." Oznámil jsem mu.

Byl bych rád, kdyby šel ale nechci ho do ničeho nutit.

Najednou mě něco napadlo. Bude to chtít se poradit s pár lidmi a dá to nejspíš hodně práce ale je to dobrý nápad.
Napadlo mě udělat instituci pro neky, kteří žijí na ulici a dát jim šanci na nový život po svém.

Lulu

,,Dobrá..tak já tedy půjdu! A budu hodná kočička” pousmál se
Rve do sebe už to jídlo. Má hrozný hlad!

Hyunjin

Usmívá se

Felix

Díval jsem se na něj s úsměvem, jak mu chutná. Chudák, musel dlouho být bez stravy.

Zaslechl jsem malého, jak se ozývá. "Seď, lásko. Já tam jdu a kdyby měl Lulu málo, tak mu ještě dej." Řekl jsem mu a políbil ho.

Vyšel jsem z kuchyně a šel se podívat na Akemiho.
Seděl v postýlce a plakal. Vzal jsem ho do náruče a sedl si do houpacího křesla. Akemi se uvelebil v mé náručí a spokojeně zase usínal.
Položil jsem ho do postýlky a vyšel z pokojíčku.

"A kam uložíme Lulua?" Optal se Jin, když jsem se vrátil do kuchyně.

L: "Se mnou si nedělejte starosti. Stačí mi deka a já si lehnu i na zem."

"Na zemi? No to ani náhodou, Lulu! Budeš spát na v pokoji co máme vedle ložnice a v posteli." Oznàmil jsem mu.

Lulu

Č-ček..r-rozpláče se. Všechno to na něj dolehlo. ,,P-proč mě vyhodil na u-ulici! Dal jsem mu vše! Moje tělo! “ klepou se mu ruce

Hyunjin

Ček! Zvedl se a obejmul ho! ,,Prosím..neplakej..nejakej 60letej děda ty jo”

Lulu

,,B-bylo mu 48.” zamumlá tiše..má rád starší muže

Felix

O DVA ROKY POZDĚJI

Všechno bylo dokonalé. Akemi rostl jak s vody a strýce Lulua si strašně oblíbil.
Naše druhé dítě je holčička. Jin měl s tím trochu problém ale právě ona získala snad všechny geny z rodiny z Jinové strany. Mihwa měla jak ouška, tak ocásek, takže si ji Jin hned zamiloval. Akemi jako správný velký bráška ji chránil a hrál si s ní. Byla to silná dvojka.

Lulu se nakonec dal dohromady s Junem a vypadal mnohem lépe než jak k nám přišel. Jun mi nikdy nepřestal děkovat. Byl prostě zamilovaný až po uši.
Což já taky.

S Jinem jsme se rozhodli pro krásnou dovolenou i dětičkami. Sice nám Lulu s Junem nabízeli, že se o děti postarají, což i mé sestry ale Jin to rázně zamítl. Má stále problém půjčovat děti mým sestrám i když u Lulua a Juna ne tak velký.

Mě se za pomocí menší skupince lidí, ve které byl i Kim rozjet nadaci, která pomáhá nekám na ulicích. Nevěřil jsem, že to bude mít takový úspěch a jsem rád, že jsme dokázali poatavit už několik nek na nohy a hlavně jim vrátit svobodu a soběstatnost.

Zrovna jsem seděl ve své kanceláři a četl si další smutný příběh jednoho neka v dívčí podobě, když mi na dveře někdo zaklepal.
"Ano?" Vyzval jsem ho a vzhlédl na dveře. Ve dveřích se objevil Lulu. "Promiň Felixi, že ruším ale máš tady návštěvu. Říká, že je to tvůj známý." Pronesl sklesle. "V pořádku, Lulu, uveď ho." Pobídl jsem ho s úsměvem.

Lulu je můj asistent. Je moje pravá ruka.

Lulu pustil hosta dovnitř a ve mně rozproudil vztek. Přede mnou stál Yuki a šklebil se jako by mi vzal vítr z plachet. "Mám vám připravit kávu?" Optal se Lulu udvořile. "Ne to nemusíš, tenhle pán se nezdrží dlouho." Odmítl jsem a probodával Yukiho pohledem. 

Dveře kanceláře se zavřely a já nespouštěl oči z Yukiho.

"Co tady chceš?!" Sykl jsem po něm. "Ahoj Yuki, jak se máš?…By znělo lépe ale budiš. Jdu se kouknout na ten tvůj dům hrůzy." Pronesl Yuki. "Netušil jsem, že ještě dycháš." Rypnul jsem si.
"Já jo ale ty brzo nebudeš!" Pronesl a v okamžiku na mě vytáhl zbraň a namířil na mně hlaveň. "Yu-" a výstřel. Ostrá bolest na mé hrudi.
Všechno se mi mlžilo a strácelo až jsem složil na stůl.

✨ To by continued...✨