Nový soused

-51-

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Felix

Kim mě prozvonil. "Počkej, lásko. Kim je už tady. Pojď půjdeme do obýváku." Řekl jsem mu a vedl ho do obyváku. Posadil jsem ho na gauč. "Hned jsem u tebe." Řekl jsem mu a líbnul ho.

Šel jsem pro Kima.

K: "Do háje. Vy jste dost dobře propojeni." Řekl mi místo pozdravu.

"Jo je v obýváku." Oznámil jsem mu sklesle a nechal ho vejít dál.

Jun

Vstoupil jsem do ložnice. "A teď mě dobře poslouchej. Já jsem ten, kdo určuje jak to bude. Je to jasný?!" Řekl jsem přísně. Vyslékl jsem ho a položil jsem ho na záda na matraci. Sklonil jsem se k němu a spojil naše rty.

Hyunjin

Začíná být více nervózní..na co volal Kima?...Zvládl by to i bez něho! Zvedl se.. ,,F-Felix...já nechci aby na mě sahal." zamumlá a couvl dál od nich

Lulu

Zaujatě sklopil ouška do stran. Vrtí ocáskem. ,,Jo~" dá mu ruce kolem krku a začne ho líbat.

Felix

"Nebudu na tebe sahat, když nechceš, Jine." Pronesl Kim. Nerozumněl jsem tomu. "Jen si tě vyslechnu, ano? Copak tě trápí?" Optal se ho. Vedl jsem je do obýváku.

Jin si sedl na gauč a já vedle něho. Objal jsem ho kolem ramen a konejšil ho.

Jun

"Chceš to drsně. Máš to mít." Řekl jsem rázně a zasunul jsem svého kamaráda do něj až po kořen. "Ale pak si zítra nestěžuj." Šeptl jsem mu do ouška. Čekal jsem až si na to zvykne.

Hyunjin

Čekuje Felixe. Nechce se ani kouknout na Kima. Už je tu zas jen, aby mu dal prášky! Aby ho ujistil, že je nemocnej! Stiskne Felixovi stehno. Mlčí.

Lulu

Dá si ruku přes pusu- sklopil ouška a zavrčí na něj. Vzal si jeho ruku a kouše mu prstiky. Omotá mu ocásek kolem nohy.

Felix

Pochopil jsem to znamení. Koukl jsem se na Jina. Podíval jsem se mu přímo do očí. Prosil mně. Žadal mě. Nechce Kima.
"Jseš si jistý?" Optal jsem se ho a pohladil ho po vlasech. V očích měl odhodlání. Opřel jsem své čelo o jeho.
"Tak jo." Souhlasil jsem a koukl se na Kima, který si nás zkoumavě prohlížel. "Působivé." Pronesl úžasle. "Co je působivé? No to je jedno, Kime omlouvám se, že jsem tě tahal pozdě v noci z postele ale teď už můžeš jít domů." Řekl jsem Kimovi. "V pořádku. Půjdeš mě vyprovodit?" Optal se Kim.

Líbnul jsem Jina a postavil se.

U dveří mi Kim dal nějaké prášky. "Nejsou návykové, jak ty, které bral. Když bude mít takový stav ať si jeden vezme." Radil mi. Koukl jsem se na to tablo. "A co když je nebude chtít? Kime, on už nechce žádné prášky ale..." zlomil se mi hlas. "Ale bez nich trpí. Perou se v nich hormony a to vyvolává ty stavy. Nemusíš ho k tomu nutit, stačí, když bude vědět.
Jde vidět, že tvá blízkost mu pomáhá. Nenechávej ho teď o samotě." Radil mi Kim. Kývl jsem na souhlas. Rozloučil jsem se s Kimem a vrátil se k Jinovi.

Jun

"Miluju když se mě dotýkáš ocáskem." Zavrněl jsem mu do ouška a jednou rukou mu začal hladit ocásek. Rty jsem přitiskl na krk a laskal ho.

Hyunjin

Obejme ho rychle. ,,Chtěl do mě něco rvát! Vím to! Myslí si, že nejsem dobrý pro děti." Začíná haluzit. Jeho hlava si vymýšlí všelijaké blbosti

Lulu

Omotal mu ho kolem ruky~ ,,Je moc příjemný mgh~ když mi na něj ah~ saháš~" přihmouří oči a zavrní~ vrní pro něho~

Felix

"To není pravda. Chce ti pomoct. O děti se staráš moc skvěle a on to moc dobře ví." Řekl jsem. "Dal mi tyhle prášky. Prý se v tobě perou hormony. Nemusíš je brát pravidelně, jen tehdy, když začneš pociťovat, že se to v tobě bouří." Vysvětloval jsem mu.

Jun

Hladil jsem mu ocásek a začal opatrně přirážet. "Mně dělá zase dobře, když takhle krásně předeš, kocourku můj." Šeptl jsem mu do ouška a špičkou jazyka mu sjel od brady po kliční kost. Tam jsem se zastavil a zanechal tam pár malých značek.

✨ To by continued...✨