Nový soused

-45-

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Hyunjin

Obejme mu hlavu! ,,Felix! Prdelko mojeee!" Usmívá se na něho. Pusinkuje mu čelo!^^ Dá mu do ruky ultrazvuk. Jako tu fotečku toho prcka! ,,Maxiček." pousmál se. ,,A hádej co to má maličkého tady. Ouška." usmál se ^^

"Bude to neko! Chápeš to?! Jak je to možneeee?" Usmívá se

Felix

Pomalu jsem se posadil do polosedu. Jizva mě dost bolela. Vzal jsem od Jina tu fotku a poslouchal ho.
"Mno mám takový dojem, že mně s někým podvadíš." Zažertoval jsem ale udržel jsem si vážnou tvář a pozoroval jeho reakci. Vykulil na mně oči a já se musel smát v rámci možností, protože s čerstvou jizvou na hrudi se horko těžko směje.
"Vtipálku. Sotva jsi utekl hrobníkovi z lopaty a už tady žvaníš nesmysly." Poznamenal Jin. "Měl jsem strach, že mi umřeš." Dodal smutně. Pohladil jsem ho po tváři. "Myšlenka na tebe a naše děti mě nutila se vrátit." Řekl jsem.
Jin mi skočil kolem krku a já sykl jsem bolestí ale objetí jsem mu opětoval.

"Dobrá a teď ti vysvětlím, proč je to možné, že Maxík bude taky neko. Vzpomínáš si na ty léky, které jsi bral před Akemim?" Optal jsem se. Kývl na souhlas. "Tak tyto léky jsou od toho aby ti pravě tvé neko schopnosti tlumily a vzhledem tomu, žes nechtěl tenkrát čekat až ti z těla vyjdou toxiny, které tlumí tvé neko schopnosti, tak je Akemi jako člověk a Mihwa jako neko a zdá se, že Max je další neko." Vysvětloval jsem mu. "Jo takhle. Proto si chtěl čekat tři měsíce." Dodal Jin. "Nejen proto ale uznávám, že je to jeden z důvodů." Upřesnil jsem mu a dal mu polibek.

Hyunjin

O 3 dny pozdeji

,,Akemi, neutíkej mi." Jde rychle za ním po zahradě a na sobě má maličkou. ,,Tatínek tě jinak spapá." zasmál se

Felix

Každým dnem mi bylo čím lépe. Kima jsem zaúkoloval ať mi donese práci do nemocnice. Doktor byl sice proti ale když jsem mu vysvětlil, že mám instituci, která pomáhá nekám v nouzi, hned se zajímal o fungování a dokonce má zájem o adopci jednoho neka. Rád jsem ho zasvětil do té adopce.
Dopoledne jsem úřadoval a vyřizoval administrativu a odpoledne se těšil až příjde Jin s dětmi.

Dokonce se jednou u mně zastavila policie, kvůli výpovědi. Všechno jsem jim řekl. To, že ublížil Jinniemu a já ho za to zbil a pak mi po čtyřech letech naběhl do mé kanceláře a střelil mně.

Odpoledne přišli děti a Jin. Akemi mi skočil do náruče a hned se ke mně natiskl.
Pochoval jsem si Akemiho a Mihwu. S Jinem a dětmi přišel i Lulu.

"Felixi, m-moc mě to mrzí. Já...netušil jsem, co je zač." Začal se omlouvat Lulu ze slzama v očích.
Vzal jsem ho za ruku. "Lulu, není to tvoje vina. Není to ničí vina. Nikdo nemohl tušit, že se objeví a udělá to co udělal." Řekl jsem mu.

Lulu

Kývl.. čekuje ho..

Hyunjin

,,Hlavně, že je v pohodě." Dá mu pusu. Má už o dost větší bříško. Roste mu nějak hodně.

Akemi

,,Pa-pá!" Objímá tatínka!

Felix

Všiml jsem si, že Jinovi pěkně narostlo bříško. Maxík bude pěkný cvalík.

Akemi mě na rozloučenou objal a já už chtěl jít domů. Moc mi chyběli.

Rozloučil jsem se s Mihwou a s Jinem a pohladil mu bříško. Hned na to jsem ucítil jak Maxík kopl. Já se zasmál. "Nesměj se, docela to bolí." Poznamenal Jin. "Promiň, zdá se, že to bude fotbalista." Zavtipkoval jsem a sundal ruku z bříška.

Hyunjin

,,Asi tam hrají fotbal spolu." Pousmál se a dal mu ruku na tvář. Palcem mu hladí tvář. ,,Budeš muset dokoupit věci, víš to~" Kousl ho do rtů.

✨ To by continued...✨