Nový soused

-9-

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Felix

"A ty tam chceš jít?" Optal jsem se. Samozřejmě, že nechci aby tam šel ale pokud tam chce jít, tak mu v tom bránit nebudu.

Hyunjin

,,Hmm, je mi líto ho odmítnout..tak to asi zkusím a půjdu" uvelebil se na gauči. ,,Nebo pojď taky, ne?"

Felix

Sedl jsem si vedle něho a on mě přikryl dekou. "Víš, věříš v lásku na první pohled?" Optal jsem se a zakryl svou tvář pod deku aby neviděl jak jsem rudý.

Hyunjin

Pozoruje jeho chování. ,,Um, moc ne. Ale něco bych možná o tom věděl" vleze si nad něj. Zazubil se.
,,Kdyby ses ted viděl!" Zasmál se ,,Ten překvapený pohled" směje se

Felix

Takže teď už nemá cenu hrát si na schovku. "A ty se mému překvapenému pohledu divíš?" Optal jsem se se šibalským úsměvem.

Pak mě napadl jeden bláznivý nápad, který jsem se rozhodl uskutečnit.

Naklonil jsem se k němu a spojil naše rty. Chutnaly sladce a byly nadýchané jako obláček.
Tentokrát měl on ten překvapený pohled a já se výtězoslavně zasmál. Omotal jsem své ruce kolem jeho štíhlého pasu.

Hyunjin

Zamrká zmateně. Chytl ho za tváře a začne ho líbat~ natiskl se víc na něj. Rukama přejede jeho vlásky a hladí mu je~

Odtáhl se. Udýchaný! Zrudl! Sleze! ,,no..ASI UŽ PŮJDU!" Omotá si deku kolem sebe a ťapká pryč!

Felix

Ten druhý polibek jsem nečekal ale byl jsem za něj rád.

Pak se rychle postavil a měl se k odchodu. Postavil jsem se taky a vzal ho za ruku. "Počkej ještě." Zastavil se ale měl sklopenou hlavu. Postavil jsem se před něj a jemně mu zvedl do mé úrovně očí. "Nelituji ani jednoho polibku, protože už od včerejška jsem to chtěl udělat. Líbíš se mi už od prvního momentu, to proto jsem na tebe včera tak civěl. A ty tvé červené tváře ti jen sluší." Řekl jsem a znovu ho políbil. Tentokrát sebevědomně a majetnicky. Snažil jsem se krotit, protože přeci jen dost citlivej ale moc se mi to nepovedlo.

Hyunjin

Oplatil~ potom ho obejme kolem krku a mazlinka se s ním 🥺 mlčky se mazlinkies. Čekuje před sebe a přemýšlí co se to právě děje. ,,Sotva se známe 24 hodin" zasmál se

,,Možná láska na první pohled fakt existuje" zamumlal.

Y: zvoni na ne

Felix

Zaslechl jsem zvonek. Koukl jsem se přes kukátko, kdo to je a nestačil se divit.
Za dveřmi stál Yuki a dal si záležet na vzhledu. Oholil se a nechal si zkrátit vlasy. "Co ten tady chce? A proč se pokouší vypadat jak manekýn?" Otočil jsem se na Jina. "On tě chce zbalit?!" Vyhrkl jsem ze sebe. Hyunjin jen pokrčil rameny se slovy: "Ať to zkusí." Přistoupil ke dveřím a sáhl na kliku. Já jen nevěřícně koukal. "Myslíš, že se mu to povede?" Pronesl se šibalským úsměvem a letmo mě líbnul na čelo. Tak jo, hlavně klid, Felixi. Řekl jsem si a pokusil se úsměv. Ale podle toho jak se začal smát Jin, jsem usoudil, že radši úsměv vynechám.
Jin otevřel dveře a já ho vzal kolem ramen aby Yuki věděl, že nemá šanci. "A-hoj." Podravil Yuki. "Klepal jsem na tebe ale nic se nedělo. To jste spolu trávili celý den?" Optal se Yuki. Na Jina se usmíval ale mě probodl pohledem. "Jo, je na tom něco špatného?" Rypnul jsem si. "Nene. Hyunjine, můžu s tebou mluvit?" Žádal Yuki. Jin se otočil na mě. "Zítra snídaně u mně." Řekl jsem a mrkl na něj. "Dobře, tak ahoj." Rozloučil se s úsměvem se mnou Jin.
Když odemykal dveře svého bytu, tak jsem vyslal Yukimu jeden varovný pohled a on mi ho oplatil. Čekal jsem až zajdou a zašel do svého bytu.

Pustil jsem se do přípravy té nejsladší a nejoblíbenější buchty. Byla ve stylu bublaniny s ovocem ale s posypkou. Za hodinu jsem měl hotovo a šel si dát sprchu. Samozřejmě s mobilem, kdyby náhodou.

✨ To by continued...✨