"Ano?" chtěla jsem típnout cigaretu, ale jeho ruka mě zastavila.
"Nemusíš to típat" věnoval mi jeden z jeho roztomilých úsměvů, ale bylo v něm něco víc, něco jako lítost.
A je to tady. Zase ten nepopsatelný Harry. Jednou mě uhodí, pak je milý. Jednou mi nadává, pak opět přichází milý Harry. Proč je tak složitý.
"Dobře" řekla jsem neutrální odpověď.
Než jsem se nadála Harry seděl vedle mě.
Do rukou uchopil krabičku, která ležele vedle mě a vytáhl z ní cigaretu, kterou přiložil k ústům a podpálil, hodně si z ní natáhl a z velikou úlevou kouř vydechl. Na lavičce si udělal pohodlí."Ty kouříš?" optala jsem se s udiveným výrazem.
"Nějak jako ty" mrkl na mě.
"Aha" řekla jsem a pohled vrátila na vodu v rybníčku. Koukala jsem na zlaté rybičky, které plavaly sem tam. Bloudily v té zatracené a nekonečné vodě tak jako já v tomhle zatraceném životě. Znova jsem si potáhla a uvolněně vydechla.
"Seš na mě pořád nasraná?" koukl na mě Harry.
"Ne, a ani jsem nebyla. Jen to co jsi udělal bylo zbytečné. " znova jsem si popotáhla, protože nemám náladu to zase řešit.
"Jak jako zbytečný kurva?" prudce si stoupl z lavičky. Lekla jsem se a cigareta mi vypadla z ruky.
"Musíme to zase rozebírat?" rozhodila jsem rukama ,jelikož už jsem z toho byla opravdu vyčerpaná.
"Jo to musíme" prskl po mně.
"Ale já nechci." zvedla jsem cigaretu, která mi upadla na zem.
"Jo tak slečinka nechce" arogantně se zasmál.
Tak a dost.
Zvedla jsem se a postavila se mu tváří v tvář."Víš co ty jsi? Jsi arogantní, namyšlený idiot. Všechno musí být po tvém. Mně to vadí, myslíš ty někdy na ostatní, jo dobrý, odpověď vím ,nemyslíš. Zamysli se nad sebou prosím někdy.
A ..." chtěla jsem doříct dálší věc ,ale ucítila jsem na tváři hřejivou a štiplavou bolest.Slzy mi hned vjely do očí a nezkrotně se vyhrabaly ven. Tváře byly obklopené hřejivými slzamy.
Harry jen stál a vyděšeně koukal. Přiložila jsem si ruku na bolavé místo a kapky slané vody nechala volně stékat.Nechápu proč to udělal. Kdy jsem nahlédla do jeho očí viděla jsem zlost, ale i lítost.
Harry se rychle otočil a stejně rychle zmizel před mým pohledem.

ČTEŠ
Nebezpečná Hra
FanfictionPo smrti mého otce jsem doufala, že najdu s mou matkou nové místo na nový začátkek. To vše se dařilo dokud do mého života nepřišel on a neukázal mi i tu zlou část života.