Nebezpečná Hra

86.

"Jess?" uslyšela jsem Nialla hlas, který mě vyrušil z přemýšlení.

"Co?" setřela jsem si slzu, která mi stékala po tváři.

"Jess co se děje? Je ti zle? Mám zavolat záchranku? " vyváděl.

"Ne Nialle. Jsem v pořádku, jen jsem se trochu, zamyslela." pokusila jsem se o úsměv.

"Ale, pojď se sem posadit." sedl si na postel a poklepal na ní jako pokyn , abych usedla.

Přešla jsem k posteli a posadila se.

"Chceš se vypovídat?" položil svou ruku na mé rameno.

"Ne." odpověděla jsem. Ano snažila jsem se zapírat.

"Jess?" koukl zajímavým pohledem.

"Dobře." řekla jsem.

"Tak se do toho pusť." usedl do tureckého sedu.

"Potrat? Ani náhodou! Mít dítě? Ano. Protože to bude člověk ,který při mně bude stát ať se cokoli děje. Budu jeho matka, která na něj nedá dopustit. Budu matka, která se o něj bude starat. Budu matka, která ho bude nadevše milovat. Budu matka, která za nim bude stát ať se děje cokoli. Budu matka, která o něj bude bojovat. Budu matka, která mu vše dopřeje. Jen jeho otec si k němu nikdy nenajde žádný cit." začala jsem opět plakat.

"Jess?" řekl Niall a upustil jednu slzu na povrch.

"Ne Nialle. Vím, že mám pravdu,ale ty se kvůli tomu netrap ano? Já a to malé budem v pořádku a to jen díky tobě." pohladila jsem ho po líci tentokrát já.

"Mám tě rád. Chci, aby jsi to věděla." chytil mou ruku.

"Ano, já vím a já tebe taky." usmála jsem se.

"A Harry jestli se nevzpamatuje, tak mu tu hubu zmaluju." řekl mírně naštvaně.

"Dobře." zasmála jsem se.

"No vidiš jak ti úsměv sluší. A mazej spát je hodně hodin." zvedl se z postele a mířil ke dveřím.

"Dobře, děkuju a dobrou noc Nialle." řekla jsem.

"Dobrou Jess." pověděl a zavřel za sebou dveře.

Vstala jsem z postele a šla si vše prohlédnout. Skříň byla opět naplněna nádhernýma a drahýma věcma. Koupelna byla plně vybavená, snad vším co si holka můžu přát.
Po prohlédnutí pokoje a všeho co tu je jsem se rozhodla jít vykonat hygienické činnosti, ale v hlavě mi stále běhalo dítě a Harry.
Dala jsem si sprchu a pak jsem si vyčistila zuby.

"Je čas jít spát broučku." přejela jsem si po břiše.

Vlezla jsem do postele a zavalila se chundelatou peřinou. Jsem celá vyčerpaná. Taková úleva se natáhnout.

"Hrozně moc se těším na to malé. Vozit kočárek a vědět, že tam je moje malé štěstíčko. Bude tam kousek mě a Harryho. Bude to naše společné. Bude to nejkrásnější miminko, drobeček.
Tak moc už tě tu chci." přemýšlela jsem v duchu.

***usla jsem***

"Pusť mě za ní." slyšela jsem křičet někoho dole.

"Ne potřebuje si odpočinout Harry" uslyšela jsem Niallův hlas. Panebože!! Je tu Harry?? Co, když chce ublížit dítěti?

Najednou rány po schodech. Rychle jsem si sedla a čekala než se tu objeví.
Rozletěly se dveře a v nich stál Harry.

Podlité oči. Závan baru a cigaret.

"Harry?"