Nebezpečná Hra

První den školy

Ráno mě probudil příšerný zvuk budíku, který se rozléhal snad po celém domě. Nesnáším ten zvuk. Ale kdo ho miluje, že? Nejradši bych ten budík vždycky vzala, rozšlapala ho a pak vyhodila z okna. Ale to bych musela vstát a vykonávat nějakou namáhající činnost. A tak jsem tento plán rychle zavrhla.

Když jsem konečně rozlepila pořádně oční víčka, všimla jsem si, že jsem usnula na pohovce. Mamka už očividně byla asi v práci. Ale stejně mi sem nezapomněla přinést budík, abych hned první den nezaspala.

Vstala jsem a šla nahoru do mé koupelny. Vyčistila jsem si zuby a došla na toaletu. Vyžehlila jsem si své dlouhé vlasy a jemně se nalíčila. Ze skříně jsem si vyndala černé skiny a upnuté bílé tričko a doplnila to bílými converskami.  Seběhla jsem schody a zašla rovnou do kuchyně. Na stole ležel papírek. Nejspíš vzkaz od mamky.

"Zlatíčko na stole máš tvé oblíbené palačinky s nutellou a peníze do školy v obálce. Miluju tě máma." stálo úhledným písmem napsané na papírku. Ona je fakt úžasná, všechno vždycky tak perfektně stíhá.

Vzala jsem si talířek se snídaní a usedla k jídelnímu stolu. Palačinky jsem do sebe nacpala hrozně rychle. Byla jsem doslova do nich tak zažraná, že jsem ani nevnímala, jak čas běží. Kruci, takových hodin.

Vyběhla jsem od stolu a běžela do chodby. Oblékla jsem si na sebe černou koženou bundu a přes rameno hodila batoh.

Cesta do školy byla rychlá. Mám to totiž zhruba deset minut ke škole.

Před školou vysedávali studenti, kteří v rukou drželi škodlivé tyčinky v podobě cigaret a tahali do sebe dým, který je nejspíš před vyučováním uklidňoval.

Prošla jsem mezi studenty, kteří seděli venku a vešla do veliké budovy. Bohužel jsem tu byla trochu ztracená a tak jsem pár studentů zeptala, kde je tu ředitelna. Jim ale přišlo vtipné mě posílat na opačné strany a tak jsem chvíli po škole bloudila. Asi po jedenácti minutách jsem našla konečně ředitelnu pana Coolinse. Jemně jsem zaťukala na dveře a čekala na svolení abych vkročila.

"Dále" ozvalo se za dveřmi.

Opatrně jsem otevřela dveře a pohledem vyhledávala mého nového ředitele.

"Dobrý den" pozdravila jsem a zavřela za sebou dveře.

"Dobrý den slečno Darley. Vítám vás u nás'' podal mi ruku a já si s ním potřásla. Vypadá příjemně. Řekla jsem si v duchu.

"Posaďte se" pobídl mě a já tak udělala.

"Probereme tu pár věcí ohledně školy a pak vás zavedu do vaší nové třídy" mluvili trochu rychleji a já jsem se mu snažila stíhat. Vstřebávala jsem všechna jeho slova a kývala hlavou na souhlas.

V ředitelně jsme strávili asi tak hodinku a pak vyrazili k mé nové třídě. Když jsme procházeli chodbou stoupala ve mě tréma.

"Tak jsme zde. Velký nádech a výdech" pověděl mi pan Coolins a zaklepal na dveře mé nové třídy.

"Dobrý den žáci. Vítám vás zpět po prázdninách. Tohle je naše nová studentka a vaše nová spolužačka buďte na ni .." pan Coolins nedořekl větu jelikož do třídy vtrhl jeden student.

"Dobrý den. Omlouvám se, zaspal jsem" řekl kluk a u toho se drbal na zátylku.

"To si vyřídíme později Stylesi, jdi si sednout. Kde jsem to skončil? No a buďte na ni milý" pan Coolins mi poklepal na rameno asi aby mě povzbudil a pak odešel.

"Jess najdi si místo a posaď se" řekla paní Raversová, myslím.

Rozhlédla jsem se po třídě a našla místo v zadní lavici. Bylo to asi jediné volné místo vzadu a tak jsem se posadila vedle jedné dívky.

"Ahoj, jsem Kelly" oslovila mě dívka hned jak jsem si sedla a mile se na mě usmála.

"Já Jess, ale to už asi víš" úsměv jsem ji oplatila a vyndala jsem si věci z tašky.

Kelly byla velice příjemná a hned mi začala vyprávěla o mých nových spolužácích. Občas byla sranda co říkala. Ta holka je opravdu fajn. Jedno se mi ale vrylo do paměti. Říkala, ať si dávám bacha na Stylese nebo jak se jmenuje. Je to ten kluk, co přišel pozdě do hodiny. Prý je tím typem kluka, co má holku jen na jednu noc.

Otočila jsem se na něj, abych si ho lépe prohlédla. Byl vyšší postavy a měl jí středně vypracovanou. Toho jsem si všimla, už když přišel pozdě a stál tam. Měl tmavě hnědé vlasy, které mu tvořily nezbedné kudrliny. Až teď jsem si všimla, že po paži mu stékají inkoustové obrázky. Když jsem zvedala svůj pohled z jeho paží, střetla jsem se s jeho očima, které mě z dálky propalovaly. A kruci. Rychle jsem odvrátila pohled a věnovala se Kelly. Cítila jsem jak mi nabíhá červená barva.

Dneska to ve škole docela rychle uteklo. S Kelly jsme zjistili, že bydlíme blízko sebe. U jejího domu jsme si ještě vyměnili čísla a rozloučili se.

Přišla jsem domu, ale dveře byly zamčené, takže tu asi nikdo není. Porozhlédla jsem se po domě a opravdu nikdo. Šla jsem do svého pokoje a rovnou jsem si připravila tašku na další den.