Nebezpečná Hra

85.

"Jess, je mi líto, nejraději bych mu rozbil hubu." vztekal se Niall.

"Ne Nialle. Taky mi je to líto, ale na potrat za žádnou cenu nejdu." řekla jsem a upustila pár slz.

Jsem tolika ze všeho vyčerpaná, že slzy jen padají po mé tváři a já už nemám sílu. Vůbec na nic.

"Nialle?" řekla jsem.

"Copak?" zeptal se a přisedl si ke mně na postel.

"Dojedeš k Harrymu do baráku a zbalíš mi tam pár věcí?" pověděla jsem mu.

"Ano, udělám to pro tebe. Ale počkej kam půjdeš?" zeptal se s ustaraným výrazem.

"Něco si najdu a nebo já nevím." sklopila jsem hlavu a dala si jí do rukou.

Najednou mi je Niall sundal z obličeje.

"Půjdeš ke mně. Barák mám veliký. Budeš mít svůj pokoj a prcek později taky. Počkáme dokud se Harry nevzpamatuje. Nechci slyšet žádné námitky, takhle to prostě bude." řekl mi s úsměvem.

"Ale Nialle, nemám peníze a nechci ti být na obtíž." řekla jsem a setřela si slzu.

"O peníze se nestarej. Vzal bych tě k sobě za jakékoli situace." pohladil mě po tváři.

"Děkuju, že tu jsi. Nikdy ti to nezapomenu." objala jsem ho.

"No nic Jess já ti dojedu pro věci a pak se tu za tebou stavím" zamával mi a zmizel.

Ještě, že toho Nialla mám. Co já bych bez něj dělala? Jsem za něj nesmírně ráda a do konce života mu budu vděčná.

**

"Ahoj, tak připravená jít do nového domu?" zeptal se Niall hned jak vešel ke mně na lůžko.

"Už dnes?" koukla jsem na něj.

"Ano. Domluvil jsem to s doktorem. Ty a dítě jste v pořádku, jen na tebe mám dávat pozor, aby jsi jedla." usmál se a podal mi tašku s věcmi.

"Jsi zlatej víš to?" usmála jsem se na něj a vzala si tašku.

***
"Tak tohle je tvůj nový pokoj." otevřel Niall dveře od dalšího a mého pokoje.

"Páni, Nialle." koukala jsem s údivem.

Pokoj byl nádherný. Stěny byly světle růžové. Všechen nábytek, veliká postel. No prostě všechno bomba.

"Líbí?" zeptal se.

"Ano a moc." objala jsem ho.

"Děkuji za všechno." dala jsem mu pusu na tvář.

"Za nic neděkuj a jdi se zabydlet. Jo a tady máš čaj." podal mi hrneček, který nesl sebou nahoru.

"Děkuji" usmála jsem se na něj.

"Neděkuj furt a jdi si odpočinout." pohladil mě po rameni a šel dolu.

Vlezla jsem do pokoje a pořádně si vše prohlédla. Hrneček jsem položila na parapet okna. Posadila jsem se na pohovku pod oknem a koukala ven.

Ruce jsem položila na své mírně nafouklé bříško.

"Ty můj malý prďolo. Už teď jsem se do tebe zamilovala a to jsem až dnes zjistila, že rosteš uvnitř mě. Slibuju ti, že ti nikdo nikdy neublíží, maminka tu při tobě bude za každé situace. Víš tvůj tatínek je občas hodně tvrdohlavý, ale ne, neboj není to tak že tě nechce on jen si věci uvědomuje později.
Strejda Niall se o nás postará, nenechá nás ve štychu. Taky mi tatínek chybí, hrozně moc. Ano pláču broučku, protože je toho na mě moc a ty budeš moje jediné opravdové štěstí. Jen ty budeš znát moje srdíčko zevnitř. Zvládneme to."

Tak co na to řikáte? Jak myslíte, že to dopadne. Ten Harry je ale hajzl.