Nebezpečná Hra

Blbec

Brala jsem zakliku tak, že jsem jí málem urvala. V tom nervu mi stále nedocházelo, že jsou dveře zamčené.

"Kurva, řikal jsem ti ať se o nic nepokoušíš." přešel rychlostí ke mě a vlepil mi takovou facku, že jsem upadla na zem a z nosu mi začala téct krev.

"Omlouvám se, já.."řekla jsem mezi vzlyky.

"Hovno, na tvou omluvu seru. Za tohle budeš další tři dny jen ve svém pokoji doprdele, slyšíš?" křikl po mě a popadl mě za ruku.

Zvedl mě silou za ní a strčil do mě.
Rychle jsem se rozeběhla do svého pokoje a slyšela jeho kroky zamnou.

Zabouchla jsem rychle zasebou dveře a zaběhla do koupelny, kde jsem se zamkla. Dveře od mého pokoje se rozlétly a já slyšela jak bouchá na dveře od koupelny, kde jsem byla.

"Kurva otevři, ještě jsme spolu neskončili." mlátil do nich zběsile a křičel.

Schovala jsem se opět do rohu za vanu a začala hrozně plakat.

"Počkej, ještě si to vyřidíme." práskl s dveřmi a odešel.

Popadl mě hysterický pláč. Měla jsem se chuť zabít. Co tu dělám, nikomu jsem nic neudělala. Plakala jsem a plakala.
Ze vší té únavy a slabosti jsem tam usla.

***
"Doprdele, to snad neni možný , ty tam furt jsi ?Jestli do hodiny nevylezeš přísahám, že ty dveře vyrazim!" křičel zase za dveřmi.

Otevřela jsem oči a celá se rozklepala.
Strach ve mě byl nepopsatelný. Bála jsem ani nevíte jak. Nesnášim svůj život ,nesnášim. A jeho taky ne.

**
Asi po půl hodince jsem se rozhodla, že vylezu ven , věděla jsem ,že mě čeká zase silná rána do mého bezvládného těla, ale věděla jsem, že se tomu nevyhnu.

Otevřela jsem opatrně dveře a vylezla ven. Přešla jsem k posteli a sedla si na ní. Čekala jsem, kdy se tu zas objeví.

Najednou se začaly otevírat dveře a já se namáčkla na roh postele a zavřela oči.
Najednou mě někdo pohladil po tváři.